Podle držitele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze čelí ekonomika Spojených států významnému riziku další kontrakce. Podle jeho názoru není jasné, zda její oživení je udržitelné. Co se týče dalšího vývoje, vidí dva scénáře. Jedním je období „malátnosti“ se stagnující spotřebou a pomalým růstem soukromých investic. Druhým je oživení tažené vládním stimulem a následované prudkým oslabením – tedy vývoj popisovaný ekonomy jako oživení ve tvaru „W“. Opětovný pokles by již nemusel být tak zlý, jako první. Jeho pravděpodobnost je velká, není však nevyhnutelný.
Ekonomika by místo toho mohla zůstat po delší dobu na svém dně. Stiglitz se domnívá, že zatímco vládní stimul dosahující 787 miliard dolarů podporuje růst, není garance, že ekonomika si svou setrvačnost udrží. Ohledně dalšího stimulu je podle ekonoma nejlepší „počkat a uvidí se“.
Podle Stiglitze je v současnosti těžké předpovídat vývoj ekonomiky, protože se nyní skutečně nacházíme „v jiném světě“. Krize minulého roku byla prohloubena laxní regulací, která umožnila některým finančním společnostem narůst do velikosti, při které již systém nemohl zvládnout pád jakékoliv z nich. Tyto instituce jsou nejen příliš velké na to, aby padly, ale i příliš velké na to, aby mohly být řízeny. Stiglitz je toho názoru, že ani případná záchrana Holdings ze strany vlády by nezabránila poklesu globální ekonomiky do recese.
Kvůli velkému objemu nadbytečné kapacity čelí ekonomika Spojených států krátkodobému riziku desinflace a možná i deflace. V delším období se inflace stane hrozbou vlivem agresivní politiky Federálního rezervního systému. Ten tvrdí, že má nástroje na vypořádání se s inflací, obavy z ní však přetrvávají. Monetární politika se v ekonomice plně projeví do 18 měsíců, centrální banka proto bude muset stahovat monetární stimul na základě předpovědí. Ty v minulosti nebyly u této instituce tak dobré, aby nyní mohli být investoři klidní. V důsledku toho může trpět dolar. To je jeden z důvodů, proč se celosvětově zvyšuje zájem o diskusi nad alternativami k systému založenému na dolaru. Ten podle ekonoma vytváří nestabilitu, snižuje globální důvěru a je v základu nespravedlivý k rozvíjejícím se zemím, které půjčují USA bilióny dolarů a nesou riziko.
Stiglitz tvrdí, že otázkou je, zda odklon od dolaru proběhne chaoticky nebo řízeně. Narůstající deficit Spojených států a rozvaha Federálního rezervního systému podporují snahy o změnu současného stavu. Doba, kdy si USA byly schopny levně půjčovat v dolarech je u konce, nastává pohyb směrem k multilaterálnímu světu. „Skončilo krátké období amerického triumfu a dominance, které začalo pádem berlínské zdi a skončilo pádem ,“ tvrdí Stiglitz.
(Zdroj: Bloomberg)