V roce 2007 začala finanční krize, loni problémy vyvrcholily, letos se svět začal vzpamatovávat. Co nás čeká příští rok? Kocovina z nepovedeného večírku by měla dále ustupovat a s čistějšími hlavami se budeme vypořádat s otázkou jak dál? Klíčových témat je několik.
Finanční svět čeká těsnější kazajka. Bankovních krizí byla ve světě celá řada a ví se, že hlavním rizikem je panika a run na banku. Obranou proti nim je pojištění vkladů a regulace kapitálové přiměřenosti a dalších parametrů podnikání bank. Nic není zadarmo a banky za svou stabilitu platí nižšími zisky. To se ovšem stalo motivací k hledání cesty, jak uniknout regulaci a najít nové zdroje příjmů. Vznikly hedge fondy, speciální investiční vehikly (SIV) komerčních bank a šance se chopily také investiční banky. Vzniklo stínové bankovnictví. Bez regulace, bez záruk, bez stability. Právě s ním se bude muset regulace vypořádat a nemusí to být cestou zregulování všeho, ale spíše jasnou definicí, co může a nemůže ten, za nímž stojí veřejné záruky, a kde začíná kasino, v němž můžete přijít o všechno snadno a rychle.
Veřejné finance budou dalším klíčovým tématem příštího roku. Řecko je vrcholem ledovce, pod hladinou roste mnohonásobně větší masa dluhů, které mohou některým dalším státům přerůst přes hlavu. Veřejné finance pomohly zacelit rány při finanční krizi a recesi, nyní se ale samy stávají zdrojem nestability. Státy přicházející na trh s čím dál větším prosíkem zároveň přichází o svou suverenitu. Politici můžou slibovat modré z nebe, opratě budou stále více držet finanční trhy.
Dlouho se mluví o tom, že by se měly zmírnit globální obchodní a finanční nerovnováhy. Číně se dlouho tolerovalo, že drží záměrně podhodnocený kurz jüanu, mezitím se z Číny stala ekonomická velmoc, kterou se nedá umravnit obchodními sankcemi. Nicméně i s volně plovoucím kurzem není vyhráno. Ve hře jsou rozdílné míry úspor a populační vývoj, jež určují dlouhodobý ekonomický růst a ovlivní také bilanci obchodních a finančních toků ve světě. Nicméně konec čínské politiky ožebračování ostatních může alespoň částečně přispět ke stabilnějšímu světu.
Letošní rok byl také rokem debat o smyslu a základních paradigmatech ekonomie. A to byl jen začátek. Finanční krize zničila některé teorie, jiné silně nabourala, ale přinesla také řadu nových podnětů. Možná je to trochu symbolické, že před pár dny zemřel otec současného hlavního proudu ekonomie Paul Samuelson. S kolegy přispívajícími do tohoto sloupku jsme se snažili některá témata přinést čtenářům Respektu. Řada dalších na své zpracování čeká. Vzhůru do dalšího roku.
Text byl publikován v týdeníku Respekt.