Německo chce v rámci eurozóny vytvořit trvalý „mechanismus protikrizových postupů“, který by stanovoval jasná pravidla pro poskytování finanční záchrany zadluženým zemím, a zabránil tak morálnímu hazardu. Návrh by pravděpodobně požadoval i změny v Lisabonské smlouvě, píše deník Financial Times. Dají se proto očekávat nesouhlasné reakce ze strany některých zemí, především nečlenů eurozóny, jako je Spojené království. Kritici již namítají, že zavedení permanentního mechanismu na řešení platební neschopnosti, který by představoval jakousi záchrannou síť před otevřeným defaultem, by mohlo vést k „novému druhu morálního hazardu“.
Německá vláda naopak argumentuje, že právě jedině předem známý mechanismus pravidel donutí soukromé věřitele podílet se na splácení účtů za budoucí finanční krize podobné dluhové krizi v Řecku. Soukromí věřitelé by tak měli být podle autorů plánu více zainteresováni na fiskálním zdraví země, které půjčují, čímž by se rozšířily spready mezi výnosy vládních dluhopisů v eurozóně a omezily impulzy k morálnímu hazardu. Ovlivnit by to přitom mělo jen obligace emitované po oficiálním schválení pravidel.
Nová legislativa má nahradit fond zvaný European Financial Stability Facility (EFSF), v rámci něhož EU v červnu vyčlenila 440 miliard eur v reakci na dluhovou krizi Řecka. Fond má pokrýt výdaje na případnou nutnou pomoc dalším zemím eurozóny, má však omezenou trvanlivost do června 2013. Plán na zavedení permanentního mechanismu bude projednán pracovní skupinou „europrezidenta“ Hermana van Rompuye spolu s návrhem finančních sankcí pro rozpočtové hříšníky. Německo by mělo dohodu rádo na stole do léta příštího roku, což by umožnilo stihnout zapracovat změny do Lisabonské smlouvy do podepsání přístupových smluv Chorvatska.
„Někteří říkají, že žádný takový permanentní mechanismus nepotřebujeme. Musíme ale být připraveni. EFSF bude za tři roky pasé a nelze se vrátit ke status quo ante,“ řekl jeden představitelů německé vlády. Jeho kabinet představí své návrhy v úvodu druhé fáze jednání Rompuyovy komise v listopadu. Na říjnovém summitu pak má být schválena první fáze reforem, jako je detailnější kontrola rozpočtů nebo automatické tresty za nedodržení rozpočtových pravidel, která neobsahuje požadavky na zásahy do Lisabonu. Německá vláda se hodlá zasadit o zavedení přísnějších sankcí, jako je například dočasné odebrání hlasovacích práv členských zemí, které opakovaně porušují fiskální pravidla. Návrhy spolkové vlády se v Bruselu pravděpodobně setkají s vlnou odporu. Některé členské země již vyjádřily nesouhlas se zásahem ekonomických reforem do evropských smluv, přičemž podobné snahy by mohly nést vysoké politické riziko.
(Zdroj: FT)