Vydavatelé platebních karet bojují za poplatky. Kongres rozhodne o míře regulace

Dnešek je dnem, kdy budou banky a karetní společnosti (Visa, Mastercard, atd.) lobovat v Kongresu za uvolnění Fedem navrhovaných omezení na poplatky účtované z transakcí prováděných prostřednictvím debetních platebních karet. Fed v prosinci navrhnul omezení, které by snížilo tyto poplatky až o 73 % (na 12 c/transakci z průměrných 44 c v roce 2009).

Trh bezhotovostních platebních transakcí dosud funguje tak, že karetní společnosti stanovují transakční poplatky, které dál přeposílají bankám neboli vydavatelům platebních karet. Karetní společnosti si na oplátku od bank účtují poplatky za zpracování transakcí, které tvoří stěžejní část jejich příjmů. Nová regulace se tak přímo dotýká zejména bank, které už reagovaly plánovanými inovacemi (BofA např. plánuje nahradit část ušlých tržeb paušálními poplatky za vedení takových účtů). V případě, že banky přistoupí k promování/zvýhodnění alternativních platebních produktů, může tato regulace negativně ovlivnit i objem transakcí prováděných přes sítě Visy, nebo Mastercard, což samozřejmě dolehne na tržby.

Tento cenový fixing prospěje prakticky jen obchodním řetězcům, které jsou plátci transakčních poplatků. Jde tak především o mezi-sektorový transfer příjmů a nelze čekat výraznější pozitivní dopad na spotřebitele.

Z tohoto důvodu existuje dle mého názoru slušná šance, že návrh Fedu dozná určitých změn ve prospěch bank a karetních společností. Šance jsou velké především ve Sněmovně reprezentantů, kterou ovládá republikánská většina. Horší je to Senátem, z kterého návrh vyšel.

Případné změny můžou mít pozitivní dopad jak na banky, tak na akcie společností Visa, nebo Mastercard. Akcie bankovních titulů již prošly poměrně výraznou rally, transakční poplatky navíc tvoří jen minoritní část příjmů. Černým koněm mezi nimi zůstává Bank of America, která již v létě explicitně uznala náklady této regulace v odpisu goodwillu karetní divize o objemu 10 mld. USD. Výraznější pozitivní změny (které jsou však kvůli opozici Senátu a Fedu málo pravděpodobné) by tak mohly vést k reverzní akci, která by se podepsala na akciích pozitivně.

Mezi akciemi karetních společností má stále jisté rezervy především Visa, které by se případné změny dotkly krátkodobě nejvýrazněji, jelikož ovládá zhruba 70 % amerického debetního trhu. Pozitivně vyznívá také dlouhodobý business model, neboť globální příjmy v současnosti generují již více než polovinu jejího růstu (ten byl i ve F1Q11 uspokojivý, když počet i objem transakcí přes síť Visy narostl meziročně o 15 %). Podíl amerických debetních transakcí na celkovém objemu plateb se pohybuje kolem 30 %.

Finální verze regulace by měla být známá v dubnu 2011.