Největší světový těžař elektrárenského uhlí, , se dohodl s japonskými utilitami pod vedením Chugoku Electric na cenách elektrárenského uhlí pro dnes začínající nový japonský fiskální rok. Cena kontraktu byla podle zdrojů Reuters stanovena těsně pod hladinou 130 dolarů za tunu, což je rekordní úroveň a zároveň 30% nárůst oproti ceně předchozího roku.
Stanovená cena tak překonává dosavadní nejvyšší úroveň 125 dolarů za tunu z roku 2008. Růst ceny byl očekáván především v souvislosti s letošními povodněmi v Austrálii, které narušily tamní produkci uhlí. Naopak proti vyšším cenám mohlo zapůsobit ničivé zemětřesení, které postihlo Japonsko v březnu a krátkodobě oslabilo poptávku po komoditě. „Je prvního dubna a v obchodu s elektrárenským uhlím je naprosto výjimečné, aby se jednání o ceně přenášela až do období, ke kterému se cena vztahuje. Předpokládám proto, že se sešli a dohodli na ceně 130 USD za tunu již před zemětřesením, pak je to férová cena,“ uvedl analytik Tom Price.
Newcastle Index ukazoval na cenu uhlí v den před japonskou katastrofou na 129,87 USD/tunu. Smluvená cena za tunu je však nyní zhruba 10 dolarů nad cenou australského uhlí, měřeno globalCOAL indexem, od níž se odvíjí ceny v Asii. Index za týden končící čtvrtkem uzavřel na ceně 120,84 dolaru za tunu uhlí. „Ceny jsou aktuálně o něco níže kvůli mnoha pozastaveným dodávkám, které měly jít do Japonska. Jakmile se situace ustálí, producenti zajistí, aby se cena dostala zpět na původní úroveň,“ domnívá se Price. Podle analytiků jsou japonské utility následně po zemětřesení spíše ochotnější akceptovat vyšší prémie nad spotovou úrovní ceny, požadované ke krytí případného výpadku dodávek.
Podle některých analytiků však ani smluvená rekordní cena nezahrnuje dostatečně rizika spojená s dopady zemětřesení a následnou vlnou tsunami na japonskou poptávku po uhlí. Výpadky a poškození v některých elektrárnách již přiměly hlavní tamní utility TEPCO a Tohoku Electric Power některé dodávky zrušit. Tohoku byla následně nahrazena společností Chugoku Electric Power v čele vyjednávání s Xstratou. „Podle mého smluvená cena (130 USD/tunu) vyjadřuje, že Japonsko v současnosti hledá stabilitu víc než cokoli jiného. Pro Xstratu je to skvělý výsledek,“ uvedl jeden ze zainteresovaných zdrojů. „Spotřeba uhlí se v důsledku zemětřesení a tsunami sníží na delší dobu, než se lidé domnívají, dodává zdroj.
Uhelný sektor nicméně zažívá nejen šoky na straně poptávky, ale i na straně nabídky. Katastrofální záplavy, které postihly Austrálii v listopadu a trvaly až do letošního ledna, budou mít podle dnes zveřejněných informací na celosvětový trh uhlí výraznější dopad, než se čekalo. Tamní rada pro přírodní zdroje uvedla, že největší exportér koksovatelného uhlí přijde ve fiskálním roce 2010/11 v důsledku povodní o 15 % roční produkce, to je zhruba 30 milionů tun. Letošní produkce hlavního dodavatele uhlí – státu Queensland – se tak podle nového odhadu sníží na 170 mil. tun, doposud to bylo 200 mil. tun. Horší než dříve očekávané důsledky na uhelný průmysl poukazují na velmi pozvolné zotavování z ničivých záplav, které narušily produkci komodity i tamní infrastrukturu. O část dodávek tak přijdou především oceláři, pro něž je koksovatelné uhlí stěžejní surovinou. Australské neštěstí má ale vliv také na cenu elektrárenského uhlí. Podle mluvčího organizace Queensland Resources Council Jima Devine produkuje australský stát z 60 procent uhlí koksovatelné, zbylých 40 % tvoří uhlí elektrárenské. „Tři z našich čtyř dolů v Queenslandu stále fungují v přechodném režimu, během něhož pracujeme na odstranění vody z jejich částí,“ říká
Ve druhém čtvrtletí letošního roku by se ceny koksovatelného uhlí měly podle očekávání zvýšit téměř o polovinu na zhruba 330 dolarů za tunu z 225 USD/tunu v prvním kvartálu. Qeensland, který vyváží v průměru 85 procent své celkové produkce uhlí, může tak na výpadku části exportu tratit až 25,5 milionu tun, uvádí CNBC.
(Zdroj: Reuters, CNBC)