Růst amerického HDP se po zpomalení v závěru loňského roku vytáhl opět výš. Po růstu o 0,5 % za 4Q tak ekonomika rostla v prvním čtvrtletí o rovná dvě procenta (mezikvartální anualizovaná změna). Trh však byl naladěn na vyšší výkon, a to 2,3 %.
Největším tahounem se tentokrát ukázaly být investice, které zastínily i typicky dominantní osobní spotřebu. Investice do fixních aktiv stouply o 6,2 %, přičemž struktura potvrzuje masivní výdaje v technologickém sektoru. Investice do výpočetní techniky a softwaru dohromady popohnaly ekonomiku o 1,3 procentního bodu. Příznivě tentokrát vyznělo také budování zásob, jež přispělo 0,4 %.
Soukromá potřeba v prvním kvartále stoupla o 1,6 % a oproti minulému období zpomalila. Ekonomice pomáhala rovněž vládní spotřeba stoupající o 4,4 %, zatímco zahraniční obchod celkově přispěl negativně. Exporty sice obrátily nahoru a rostly o silných 12,9 %, ale dovozy stouply dokonce o 18,1 %.
Americká ekonomika sice zrychlila a projevila slušnou odolnost, ale na datech je přece jen znát dopad nejistoty v prvním kvartálu, například na slabých výdajích za zboží či propadu investic do bydlení. Co dynamiku hodně zachraňuje, je masivní investiční cyklus do AI. Vládní výdaje se odrazily od nízkých hodnot, částečně podpořeny válkou, plus tentokrát pomohl cyklus zásob. Celkový dojem pak zhoršuje evidence cenových tlaků, když deflátor stoupl o 3,6 % a jádrový dokonce zrychluje na 4,3 %.
Pohled na letošní výkon americké ekonomiky data příliš nemění, neboť dvouprocentní růst je stále v souladu s prognózami pohybujícími se kolem 2,2 %. Jestliže bylo HDP začátkem roku o něco pomalejší, po předpokládaném konci války s Íránem může naopak manko dohánět. Ani výhled pro měnovou politiku by se s dnešními čísly neměl posouvat – o něco slabší ekonomika stojí vedle vyšších inflačních tlaků. Vypadá to na dlouhé období stability sazeb, přičemž tendenci k růstu či poklesu nejvíce ovlivní zprávy o Blízkém východě.