Během 20. let bylo jen málo přesvědčivých známek, že se blíží Velká deprese a jen málo z nás mělo před několika lety dobré argumenty poukazující na příchod poslední krize. Mohli bychom tak říci, že když jsme tyto události nemohli předvídat, nemohli jsme jim ani zabránit. Teorie velmi nepravděpodobných událostí ale neříká, že je nelze předpovědět. Kdysi bývaly černými labutěmi hurikány, dnes můžeme jejich cestu poměrně dobře určit a omezit tak ztráty na životech.
Když jsem v roce 2005 připravoval druhé vydání mé knihy „Irrational Exuberance“, vytvořil jsem sérii cen nemovitostí, která sahala sto let do minulosti. Ta ukázala, jak nezvyklý byl cenový boom na trhu nemovitostí v té době. Obecné řeči o bublině mnoho lidí nepřesvědčily, avšak má data alespoň u některých uspěla a oni pochopili, že se nacházíme v naprosto mimořádné situaci.
Donald L. Kohn, Matthew J. Eichner a Michael G. Palumbo z Fedu ve své analýze v roce 2010 tvrdili, že očekávat finanční krizi nebylo možné, protože chyběly dvě klíčové informace. První z nich se týkala kreditního rizika u hypoték, druhá zranitelnosti finančního systému mimo tradiční banky. Podobný nedostatek informací vedl i k Velké depresi a jeho důsledkem bylo vytvoření konceptu „hrubého národního produktu“ v roce 1934 a systému národních účtů. Tento proces ale trval roky a nebyl jednoduchý. Jeho vyvrcholením bylo vytvoření kvantitativních modelů s vysokou predikční silou. Celý proces pravděpodobně přispěl i k uklidnění ekonomiky před poslední finanční krizí.
Od té doby jsme však žádnou informační revolucí neprošli. Finanční instituce v posledních desetiletích podstupují vyšší riziko, mají vyšší zadlužení a drží více derivátů, v ekonomických datech se ale tento vývoj neukazuje. Je tak zapotřebí další revoluce, podobné té, která přinesla HDP. Například Markus Brunnermeier, Gary Gorton a Arvind Krishnamurthy pracují na konceptu „topografie rizika“, která by měla přispět k odkrytí potenciálních ekonomických problémů.
Naše prosperita dnes závisí na financích a s nimi spojených účetních a makroekonomických disciplínách. Finanční krize nepřinesla jejich zánik, jak někteří tvrdí. Reagovat bychom měli tak, jako po Velké depresi. Měli bychom začít s novými procesy měření a sledování ekonomiky, abychom lépe porozuměli rizikům dalšího finančního šoku.
Uvedené je výtahem z „Needed: A Clearer Crystal Ball“. Autorem je Robert J. Shiller, profesor ekonomie a financí na Yale a zakladatel MacroMarkets LLC.
(Zdroj: NYT)