Ruská ekonomika čelí zhoršujícímu se výhledu, který je vážnější, než se veřejně přiznává, a podle ruských bankovních představitelů existuje reálné riziko systémové bankovní krize během následujících 12 měsíců. Ruští bankéři jsou stále více znepokojeni úrovní špatných úvěrů ve svých bilancích, uvádějí úředníci a dokumenty, které získala agentura Bloomberg. Soukromě varovali před rostoucím počtem firemních i retailových klientů, kteří nejsou schopni splácet své půjčky kvůli vysokým úrokovým sazbám.
Současní i bývalí bankovní představitelé soukromě popsali situaci v Rusku jako nebezpečnou a uvedli, že pokud se podmínky nezlepší, hrozí v příštím roce šíření dluhové krize v celém finančním sektoru země. Tito lidé hovořili pod podmínkou anonymity, protože nemají oprávnění veřejně diskutovat o obavách uvnitř sektoru.
Napětí v bankovním systému by mohlo vyvolat širší otázky ohledně schopnosti prezidenta Vladimira Putina pokračovat ve válce proti Ukrajině, která trvá již čtvrtým rokem – zejména pokud by spojenci Kyjeva z USA a Evropy uvalili na ruský finanční sektor přísnější sankce. Evropská unie v současnosti projednává nová omezení pro další ruské banky. Podporovatelé Ukrajiny také tlačí na Donalda Trumpa, aby uvalil na Rusko tvrdé nové sankce poté, co Putin odmítl výzvy k příměří a mírovým jednáním. Dosud však americký prezident žádná opatření nepřijal.
Zdroje Bloombergu také uvedly, že oficiální údaje mohou zakrývat skutečný rozsah dluhového problému. Dlužníci využívají možnosti odkladu splátek, což znamená, že ačkoli veřejná data o opožděných platbách zatím nenaznačují vážný problém, ve skutečnosti je mnohem více půjček nespláceno podle plánu, jak uvádí interní zpráva jedné velké banky, kterou získala agentura Bloomberg.
Banky odhadují, že jejich špatné úvěry dosahují bilionů rublů, a podnikají kroky ke zvládnutí zvýšeného rizika, což vede k prvním známkám úvěrové krize, uvedli lidé obeznámení s interními hodnoceními. Jeden odhad ukázal, že firemní úvěrové portfolio ruských bank se v prvních dvou měsících roku 2025 snížilo o 1,5 bilionu rublů (19 miliard dolarů), než se stabilizovalo.
Napětí mezi předními Putinovými představiteli ohledně rizik pro ekonomiku se minulý týden otevřeně projevilo na hlavním Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. „Jsme na pokraji sklouznutí do recese,“ řekl ministr hospodářství Maxim Rešetnikov během panelové diskuse, v níž guvernérka Ruské centrální banky Elvira Nabiullina tvrdila, že ekonomika prochází nezbytným ochlazením. Ministr financí Anton Siluanov přiznal: „Procházíme nyní obdobím ochlazení.“
Putin svůj postoj vyjádřil jasně ve svém projevu následující den. „Někteří odborníci upozorňují na rizika stagnace a dokonce recese,“ řekl. „To samozřejmě nesmíme za žádných okolností dopustit.“
Je pravda, že roky bezprecedentních sankcí ze strany USA a jejich spojenců ze skupiny G7 od Putinova rozkazu k invazi v roce 2022 zatím nedokázaly ruskou ekonomiku zcela ochromit, protože vláda masivně zvýšila výdaje na obranný průmysl a podporu podniků zasažených omezeními. Ruské banky také vykázaly rekordní zisky ve výši 3,8 bilionu rublů v roce 2024, což je o 20 % více než v předchozím roce, podle údajů centrální banky.
Požadavky armády na pracovní sílu však zintenzivnily nedostatek pracovních sil a přispěly ke mzdové spirále, která zvýšila příjmy mnoha Rusů, ale zároveň podpořila zrychlující se inflaci, která v přehřáté ekonomice dosáhla ročního maxima přes 10 %.
Ruská centrální banka reagovala zvýšením své klíčové úrokové sazby na rekordních 21 % v říjnu. Guvernérka Nabiullina ji tento měsíc opatrně snížila poprvé za téměř tři roky na 20 % po vlně stížností od úředníků a podniků, že náklady na dluh dusí růst a ohrožují firmy bankrotem.
Zatímco ekonomika v loňském roce vzrostla o 4,5 %, meziroční růst podle údajů Federálního statistického úřadu se v prvním čtvrtletí roku 2025 prudce zpomalil na 1,4 %.
Problémy tzv. dvoukolejné ekonomiky Ruska se hromadí – zatímco vojensko-průmyslový komplex těží z masivních státních výdajů na válku, mnoho podniků v soukromém sektoru se potýká s klesající poptávkou, rostoucími náklady a nižšími cenami vývozu.
Méně zdokumentovaným problémem je rostoucí napětí v bankovním sektoru, který poskytl výhodné úvěry na financování velké části válečného úsilí Kremlu a nyní nese břemeno jejich zpětného získávání.
Podle dostupných informací a dokumentů došlo k výraznému zpomalení ve stavebnictví a průmyslu a objevují se i náznaky, že i vojenská část ruské ekonomiky může začínat stagnovat.
Určité náznaky obav z úrovně špatných úvěrů se objevily také ve veřejně dostupných zdrojích. Zpráva centrální banky z května varovala před „zranitelností finančního sektoru“, včetně „úvěrového rizika a rizika koncentrace v oblasti firemního úvěrování“ a také „zhoršujícího se výkonu úvěrů“ v oblasti spotřebitelského financování. Podle zprávy nebylo 13 z 78 největších ruských firem schopno splácet své dluhy, což je dvojnásobek oproti předchozímu roku.
Přesto regulátor uvedl, že „bankovní sektor zůstává celkově odolný“, zatímco podíl problémových úvěrů v oblasti retailového financování byl „výrazně nižší“ než v letech 2014–2016, kdy Rusko poprvé čelilo sankcím kvůli Ukrajině po anexi Krymu Putinem.
Ruská ratingová agentura ACRA ve své květnové zprávě varovala před „zhoršováním kvality úvěrového portfolia“. Přibližně 20 % kapitálu celého bankovního sektoru tvoří dlužníci, jejichž úvěrová způsobilost je kvůli vysokým úrokovým sazbám vážně ohrožena, uvedla agentura.
Další zpráva z téhož měsíce od Centra pro makroekonomickou analýzu a krátkodobé prognózy, think-tanku s úzkými vazbami na kremelské úředníky, uvedla „střední pravděpodobnost“ systémové bankovní krize do dubna 2026. Varovala, že riziko by mohlo vzrůst, pokud bude pokračovat pokles objemu nově poskytovaných úvěrů a další nárůst neslácených půjček.
Zdroj: Bloomberg