Aktualizováno „Myslím, že už je téměř dané, že proběhnou bankroty Řecka, Portugalska, Irska, ale Španělska možná ne. A s nimi přijdou výrazné ztráty pro držitele dluhopisů periferních zemí (eurozóny),“ shrnuje očekávaný výsledek současné krize v Evropě laureát Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Jeho vizi přitom kromě vývoje výnosů dluhopisů těchto zemí v posledním době potvrzuje i dnes agenturou Bloomberg představený tajný plán německé vlády, který má pomoci bankovnímu sektoru v Německu přestát očekávané ztráty plynoucí z bankrotu Řecka. Opravdovou pohromou pro eurozónu by však podle dnešního vystoupení Krugmana na mezinárodní hospodářské konferenci v Rusku byla až platební neschopnost Itálie.
„Existuje zde nezanedbatelná pravděpodobnost takového vývoje, ve kterém by absolutní ztráta důvěry dotlačila Itálii až k defaultu,“ prohlásil dnes Krugman. Tento médii oblíbený ekonom se již před měsícem nechal slyšet, že jestliže lidé očekávají bankrot, náklady úvěrů začnou růst až do bodu, kdy se default skutečně stane nejlepší možností. Proto je podle něho rozumné považovat vývoj v Itálii za sebenaplňující se krizi, kdy strach z defaultu vede k defaultu.
Krugman v srpnu dával ještě naději, že intervence ze strany ECB na dluhopisovém trhu by mohla úpadek důvěry zvrátit. Dnes o této možnosti již nemluvil. V rámci ECB navíc dle neoficiálních informací zrovna nepanuje jednotný názor na dobu trvání ani nutnou sílu tohoto programu. Dokládá to dnešní rezignace bývalého šéfa Bundesbank Jürgena Starka, který agentury dávají do souvislosti právě s nesouhlasem s nákupy italských a španělských dluhopisů. ECB se navíc zřejmě snaží limitovat i ztráty pro vlastní rozvahu, když dnes prosákla zpráva o tom, že zřejmě bude chtít od evropských bank závislých na její likviditě plán popisující jejich schopnost půjčky splatit.
„Nemyslím si, že myšlenka eura byla dobrá, ale její rozpad je katastrofou,“ řekl dnes Krugman. Domnívá se přitom, že 12let stará Evropská měnová unie ještě „může přestát ztrátu Řecka, ale rozhodně neustojí ztrátu Itálie“. Současnost proto označil za „nebezpečné časy“.
K debatě ohledně možného návratu Řecka a dalších zadlužených zemí eurozóny čelících riziku bankrotu zpět k vlastní měně (čtěte ZDE a ZDE) tento držitel Nobelovy ceny také přispěl svým názorem. Samotná platební neschopnost podle Krugmana automaticky neznamená, že by daná země měla nebo musela vystoupit z eurozóny. Možné to však podle něho je stejně jako spuštění bankovní krize.
Právě před tou chce podle informovaných zdrojů agentury Bloomberg ochránit své banky Německo. Vláda kancléřky Angely Merkelové proto má mít připravený „plán B“, který by zajistil dostatečnou pomoc pro banky a pojišťovny, jimž hrozí 50% ztráty z drženého řeckého dluhu ve chvíli, kdy by nedošlo ke schválení další tranše finanční pomoci Řecku a země by tak nebyla schopna dostát svým finančním závazkům. Zdroje tvrdí, že tento záchranný plán má - stejně jako jeho předchůdce z vrcholu finanční krize v roce 2008 – disponovat pravomocí dolít do bank kapitál potřebný pro jejich přežití.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, Blog Paula Krugmana)