(Přepracováno) Dvě dosud hlavní řecké proevropsky vystupující strany, sociální demokracie a původně vládní PASOK a Samarasova Nová demokracie, ztratily většinu v 300členném řeckém parlamentu, který víkendové řecké volby navíc zanechaly poměrně fragmentovaný, když do něj vyslaly celkem sedm stran, včetně druhé nejsilnější ultralevice SYRIZA a nenacistů. Otázkou tak je, zda Řecko bude schopno a bude chtít nalézt dostatek podpory na cestě úspor výměnou za pomoc EU a MMF, nebo zda dosavadní směr změní s možnými dalekosáhlými dopady na eurozónu a společnou evropskou měnu euro. Odpověď evropských trhů včetně české burzy, měnových i komoditních trhů, je červeň. Řecká akciová burza se dostala na minima za tři a půl po poklesu o 7,7 % k 637 bodům na úrovni indexu ASE.
Podle posledních dostupných údajů po sečtení více jak 99 procent hlasů je hořkým vítězem řeckých parlamentních voleb Nová demokracie v čele s Antoniem Samarasem, která byla zastoupena v nynější řecké vládě. Získala ale jen 18,85 procenta hlasů a v závěsu za ní s 16,78 % hlasů je ultralevice SYRIZA, která nehodlá podporovat směr úspor a reforem výměnou za finanční pomoc Evropy a MMF.
Třetí nejsilnější stranou je dosud dominantní vládní sociální demokracie PASOK se ziskem 13,18 procenta hlasů. Při přepočtu posledních dat na mandáty situace znamená, že ND a PASOK mají 108 a 41 mandátů, tedy 149 křesel v 300členném parlamentu a ztratily tak většinu.
Rozložení sil v novém řeckém parlamentu dle posledních údajů:
(Zdroj: Kathimerini)
ND a PASOK ve společné vládě podporovaly tvrdá úsporná opatření, vynucená eurozónou, která výměnou za to finančně zachraňuje Řecko před bankrotem. Zatímco ve volbách před třemi lety dostaly dohromady 77,4 procenta hlasů, v neděli se jejich podíl propadl na kombinovaných 32,07 procenta. Z více jak tří čtvrtin hlasů se tedy propadly na méně jak jednu třetinu.
Druhé místo si v neděli vybojovala opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA). Její šéf Alexis Tsipras už v neděli jasně deklaroval, že bude usilovat o sjednocení stanovisek celé řecké levice, aby se snažila usilovat o zastavení politiky ústupků a škrtů. Lídr strany jednoznačně odmítl jakoukoli spolupráci s ND či PASOK a ostře odsoudil politiku německé kancléřky Angely Merkelové. Chce koalici stojící proti dohodám s EU a MMF.
Komentář stanice CNN uvedl, že voliči "potrestali" vládních strany za úsporná opatření, která přijaly výměnou za záchranný balíček Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Finanční škrty oslabily pozici těchto proevropských stran a nahnaly část voličů do náručí levicových i pravicových radikálů.
Čtvrté místo v parlamentu obsadili Nezávislí Řekové s 10,6 procenta, pátí jsou komunisté KKE se ziskem 8,48 procenta hlasů. V parlamentu získají 33 a 26 křesel. Komunisté jednoznačně chtějí, aby Řecko odešlo z eurozóny. Do parlamentu se také dostane – poprvé po téměř čtyřiceti letech – neonacistická strana Zlatý úsvit. Podle posledních čísel získala 6,97 procenta hlasů a v parlamentu obsadí 21 křesel. "Nastává nové nacionalistické hnutí," uvádí se na webu Zlatého úsvitu. "Stovky tisíc Řeků se dynamicky připojily k národnímu směru pro velké, svobodné Řecko," dodává Zlatý úsvit, který své příznivce nalákal na protipřistěhovaleckou rétoriku. V Řecku, které má 11,28 milionu obyvatel, žije více než jeden milion nelegálních přistěhovalců z Afriky a Asie. Hranice pro vstup do řeckého parlamentu jsou tři procenta.
Obavy z nacionalizace a radikalizace Řecka a shození dosavadních dohod ze stolu, což by nejspíše znamenalo odchod Řecka z eurozóny, dalekosáhlé dopady pro finanční sektor i politiku, poslaly do ztrát kolem 1,5 procenta evropské trhy včetně české burzy, kde pokles v důsledku vedly od rána finanční tituly. Euro k americkému dolaru po poklesu až k 1,2955 USD/EUR, až lepší data z německého průmyslu mu pomohla nad 1,30 dolaru k euru. Nejistota kolem vytvoření řecké vlády se projevila již ráno po otevření asijských trhů. V Hongkongu začalo obchodování na burze poklesem o 2,08 procenta, v Tokiu o 2,63 procenta. V Tokiu kleslo euro na nejnižší úroveň za poslední tři měsíce.
V případě, že se ani jedné ze tří ve volbách vedoucích stran nepodaří sestavit většinovou koaliční vládu (nejméně 151 z 300 hlasů), prezident Karolos Papoulias má právo usilovat o vládu národní jednoty. V takovém případě by s novým přechodným kabinetem Řecko směřovalo k dalším volbám. Odpoledne se prezident sejde nejprve s končícím premiérem Papademosem, následně s papírovým vítězem voleb, šéfem ND Samarasem.
Vedle nejistoty v Řecku trhy sledují i vývoj ve Francii, kde nově zvolený socialistický prezident François Hollande chce vedle rozpočtových škrtů klást důraz na podporu růstu.
Reakce evropského tisku:
Corriere della Sera (liberální italský deník): V Řecku není po volbách žádný vítěz. Hlasy si rozdělilo mnoho stran a zemi teď bude vládnou vratká koalice. Ta bude navíc nucena stále čelit nespokojenosti ulice. Výsledky přitom zrcadlí spíše hněv společnosti a její rozsudek nad těmi, kdo jí dosud vládli, než postoje vůči Evropě. Velká většina Řeků totiž stále věří, že Řecko by bylo mimo Evropu ztracené.
Nizozemský list De Telegraaf: Teď už není vůbec jisté, že budou Řekové dodržovat dojednaná úsporná opatření. Je tedy čím dál pravděpodobnější, že tahle země opustí eurozónu. Jestli to způsobí šok, se teprve ukáže.
Luxemburger Wort: V Řecku hrozí, že se záchranný program EU a MMF zhroutí kvůli vnitřním rozporům. Eurozóna musí co nejdřív zabránit tomu, aby řecký parlament tento záchranný program odmítl. Nekontrolovaný bankrot by totiž způsobil smrtící vlnu, která by mohla do finančních a politických potíží strhnout Španělsko, možná i Itálii a v nejhorším případě také Francii.
Belgický de Morgen: Ve chvíli, kdy byl (ve Francii) Hollande prohlášen vítězem, se ukázalo, že volby (v Řecku) vyhráli levicoví radikálové a krajně pravicoví neonacisté. Země je teď bez vlády ve chvíli, kdy Evropa stále hlouběji upadá do krize. Evropa je od včerejška o něco rudější. Bouřková mračna nad kontinentem zase o něco temnější.
(Zdroj: Kathimerini, AP, Bloomberg, čtk, mediafax)