Řekové v období mezi dvěma předčasnými parlamentními volbami nadále vybírají své vklady z bank. Obávají se totiž, že jejich předlužená země vystoupí z eurozóny a že hodnota jejich úspor po přechodu na národní měnu prudce klesne. Podle agentury Reuters řečtí střadatelé jenom v pondělí ze svých účtů vybrali nejméně 700 milionů eur (18 miliard korun).
Tempo odlivu vkladů z řeckých bank nyní zrychluje, upozornil také ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara. Situaci podle něj může zklidnit nová řecká vláda, pokud ujistí, že je v jejím zájmu udržet Řecko v eurozóně. IIF za mezinárodní banky nedávno dojednala masivní restrukturalizaci řeckého dluhu, díky čemuž se Řecko prozatím vyhnulo státnímu bankrotu.
"Tempo odlivu vkladů z Řecka se zrychlilo, já si ale myslím, že se to dá stabilizovat, až bude sestavena nová vláda, pokud ale potvrdí zájem zůstat v eurozóně," řekl Dallara, jehož citovala agentura Reuters. Šéf IIF rovněž prohlásil, že rozhodnutí Řecka zaplatit držitelům dluhopisů, kteří původně odmítli přistoupit na restrukturalizaci dluhu, vzbuzuje obavy. Platba by se ale podle něj těžko uskutečnila, nebýt "zcela výjimečné konstelace politické nejistoty".
Řecko se v úterý na poslední chvíli rozhodlo, že uhradí splatné dluhopisy v objemu 435 milionů eur (asi 11,1 miliardy Kč) těm držitelům, kteří s výměnou původně nesouhlasili. Tím Atény zřejmě silně popudí věřitele, kteří na výměnu dluhopisů po sérii složitých vyjednávání naopak přistoupili, a odepsali tak velkou část své původní investice.
Prezident Karolos Papulias podle Reuters upozornil stranické vůdce, kteří se v předchozích dnech marně pokoušeli o vytvoření koaliční vlády, na varovné informace od šéfa řecké centrální banky Jorgose Provopulose. "Pan Provopulos mi řekl, že zatím nenastala panika, ale panují vážné obavy, že by se situace mohla v paniku vyvinout," citovala agentura ze zápisu z jednání prezidenta se stranickými předáky.
"V 16:00, kdy jsem mu (šéfovi centrální banky) volal, výběry peněz dosáhly 700 milionů eur," řekl prezident o situaci v pondělí. Řekové vybírají peníze z bank už měsíce, ale zatím se před peněžními ústavy netvoří fronty.
Předákům řeckých stran ani prezidentovi Papouliasovi se po parlamentních volbách z 6. května nepodařilo dohodnout o nové vládě, a země tak míří k opakovaným volbám v červnu. Dnes se mají předsedové hlavních politických stran u prezidenta domluvit alespoň na vytvoření přechodného kabinetu, který Řecko k předčasným volbám dovede.
Podle průzkumů v červnu vyhraje krajně levicová strana SYRIZA, a taková vyhlídka dále otřásla důvěrou ve schopnost Řecka ponechat si společnou evropskou měnu a platit dluhy. Očekává se přitom, že řecký parlament bude po příštích volbách zrovna tak roztříštěný, jako ten nynější.
SYRIZA a některé menší strany odmítají úsporná opatření, jimiž země eurozóny podmínily poskytnutí mohutné úvěrové pomoci extrémně zadluženému Řecku. Řekové se proto obávají, že země se bude muset se společnou měnou rozloučit.
Mnoho Řeků prý nicméně věří slibům charismatického šéfa strany SYRIZA Alexise Tsiprase, že země může zůstat v eurozóně, aniž by se podřizovala podmínkám EU a Mezinárodního fondu. "Naše společnost je teď poněkud rozpolcená. Lidé chtějí zůstat v Evropě - mít koláč -, ale také jej chtějí jíst, a to tak, že zaútočí na věřitele," řekl Reuters analytik Theodor Kulumbis.