Aktualizováno Evropská unie by měla mít vždy k dispozici alespoň nějaké peníze pro stabilizaci bank zasažených krizí a s tímto cílem hodlá zavést nové zdanění finančních institucí. Regulátoři bankovního sektoru by se navíc měli dočkat možnosti převzít nad bankami kontrolu a uvalit ztrátu na držitele jejích dluhopisů, nebo přikázat swap dluhu na akcie. To jsou podle agenturních zdrojů hlavní rysy plánu Evropské komise, který by měl rozprášit obavy z bankovní krize v Evropě a přiblížit členské země k bankovní unii. Celý návrh nových pravidel regulace bank by měl již ve středu představit eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Podle nových pravidel, která by mohla vstoupit v platnost už v roce 2014, by došlo k vytvořením zvláštních národních fondů, do kterých by banky každoročně odváděly procento ze svých vkladů. Zajistil by se tak permanentní „řešící fond“ (Resolution Fund) připravený poskytnout záruky či finanční pomoc bankám v krizi. V rámci nového evropského trendu užší ekonomické integrace by navíc národní fondy byly nuceny spolupracovat – vlády by si měly půjčovat na záchranu bank, které působí i na jejich území. Návrh počítá také s tím, že by nový "řešící fond" po svém vzniku kvůli větší efektivitě splynul s fondem garantujícím vklady evropských bank.
Ekonomičtí komentátoři namítají, že návrh propojených národních záchranných fondů pro banky pravděpodobně nebude všude pozitivně přijat. „Toto společné půjčování dostane pravděpodobně palec dolů od Německa a dalších zemí s ratingem „AAA“,“ uvedl pro Bloomberg Jesper Berg, senior vice president významné dánské banky Nykredit. Tyto státy podle něho nebudou chtít bankovní riziko zaštiťovat svým mezinárodním kreditem.
Myšlenka sdílení ztráta napříč evropskými státy se ale v posledních dnech vrací také na úrovni dluhu národních vlád. Mluví se dokonce o ústupcích společné dluhové břemeno odmítajícího Německa směrem k vytvoření „fondu vykoupení“ (Redemption Fund). Hlavní osou projektu mělo být sdružení dluhu přesahujícího maastrichtský limit 60 procent hrubého domácího produktu do fondu krytého společnými zárukami. Participující země by se musely zavázat k přísnějším reformám veřejné správy a zakotvením dluhové brzdy do své ústavy, ale odměnou by jim bylo odsunutí splatnosti dluhu v tomto fondu o 20 až 25 let. Objem „fondu vykoupení“ byl různými oborníky odhadnut na 2 až biliony eur (detaily ZDE).
„Nejedná se o obecné zevropštění vládního dluhu v Evropské unii. Pomůže to na jedné straně zachovat v platnosti snahy o konsolidaci národních rozpočtů vysoce zadlužených zemí a na druhou stranu to překoná tlaky v Německu,“ řekl dnes Lars Feld, člen rady ekonomických poradců Angely Merkelové, k návrhu na „fondy vykoupení“. Dodal, že je to podle něho lepší řešení než eurobondy.
Evropský plán pro reformu legislativních základů bankovního sektoru směřující k pevnějšímu zakotvení důvěry trhů v bankovní sektor, který se na okraji eurozóny nyní potýká s odlivem vkladů, má podle agenturních zdrojů mít ale i další body. Národní regulátoři bankovního trhu (u nás ČNB) by kupříkladu v novém právním prostředí měli dostat pravomoc převzít kontrolu nad bankou, která se ocitne v potížích, a přenést ztrátu na držitele jejích dluhopisů nebo skrze vynucenou výměnu části dluhu za akcie na její podílníky. Smazáním části dluhu by se vylepšila pozice banky, a stát by ji nemusel sanovat z prostředků získaných od daňových poplatníků
Státem vynucené zapojení věřitelů a akcionářů do krytí ztrát bankovních domů by však podle zatím neveřejného návrhu Evropské komise nemělo být možné před rokem 2018. Významné světové banky přesto již nyní varují, že by realizace tohoto plánu prodražila jejich financování, protože by věřitelé chtěli nově vzniklé riziko kompenzovat. To připouští i EK a očekává nárůst nákladů na financování bank napříč Evropou o 5 až 15 bazických bodů, uvedl pro Bloomberg jeden z evropských úředníků.
„Návrh zákona přichází trochu pozdě, stejně jako všechny akce politiků v dosavadním průběhu krize,“ zhodnotil poslední iniciativu, která by měla vstoupit v platnost od roku 2014 Richard Portes, profesor ekonomie na London Business School. Dodal, že Evropská unie má podle něho velmi málo času na to, aby zastavila run na banky a následný rozpad měnové unie.
(Zdroj: Bloomberg, MarketWatch, Euractiv, Reuters)