Nová německá koalice má před sebou při pohledu na ekonomické výkony v posledních letech opravdu těžký úkol. Německá ekonomika se třetí rok v řadě prakticky nehýbe z místa a viditelně zaostává nejen za Spojenými státy, ale také za řadou evropských sousedů.
Plán nového kancléře Friedricha Merze sází do značné míry na stimulaci domácí poptávky – rozvolnění dluhové brzdy a vyšší výdaje na obranu a do infrastruktury zvýší zejména v letech 2026 a 2027 deficitní financování německé vlády (předpokládáme fiskální impulz v objemu až 3 % HDP).
Německo díky své velmi konzervativní fiskální politice má bezesporu (na rozdíl od jiných) prostor pro to, aby navyšovalo rozpočtové výdaje. Potíž je v tom, že slabá domácí poptávka není zdaleka jediným bolavým místem německého hospodářství. Značná část dnešních problémů německé ekonomiky je strukturálních a souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti německého exportního modelu. Ten má potíže s kombinací efektu drahých surovin, hůře dostupných vzácných zdrojů a kvůli technologickému zaostávání zvláště v oblasti digitálních technologií. Bez strukturálních změn vedoucích skrze posílení digitální infrastruktury, kapitálového trhu, zpružnění pracovního trhu a menší regulace “svázaného” trhu služeb se Německo těžko rozjede k vyšší rychlosti. Fiskální injekce ekonomikou proletí a nezanechá výraznější pozitivní dopad kromě zvýšených inflačních tlaků.
Před tím ostatně dobře varuje nedávná analýza Financial Times, která poukazuje na malou pružnost německého trhu práce a skutečnost, že při nízkých mírách nezaměstnanosti a vysoké míře participace je pro firmy složité rozvíjet nová odvětví bez výraznějšího útlumu starých. Zvlášť, když Němci mají nejméně odpracovaných hodin v týdnu ze všech zemí OECD.
Nová německá vláda o problému ví a chce “mobilizovat” nové pracovníky skrze novou agenturu pro imigraci v oblasti IT a pak také skrze daňové úlevy při práci na přesčasy a při odchodu do důchodu. To se však zdá jako relativně málo na to, že Němci budou časem potřebovat čistou migraci okolo 400 tisíc pracovníků ročně jen na to, aby stabilizovali svou pracovní sílu. Zatím také velmi teoreticky vyznívají plány koalice na snížení byrokratické zátěže pro firmy nebo na podporu inovací. Nezbývá tak doufat, že “velké” infrastrukturní výdaje budou v Německu primárně směřovat do těch projektů, které mají největší potenciál rozhýbat spící produktivitu – například do digitální infrastruktury, která patří v rámci OECD k nejhorším.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží na lehce pozitivní vlně a snaží se dostat pod 24,90 EUR/CZK. Pomáhá kombinace jestřábích dozvuků posledního zasedání ČNB (páteční zápis) a zejména přetrvávající dobrá nálada na globálních akciových trzích. I tak si myslíme, že pro korunu bude složité ze stávajících úrovní své zisky krátkodobě výrazněji rozšiřovat (domácí kalendář je tento týden relativně prázdný).
Eurodolar
Agentura Moody’s snížila USA rating, což je hlavní zpráva z víkendu, která poslala výnosy amerických dluhopisů významně výše. Agentura citovala neutěšenou fiskální pozici, kterou navíc může dále zhoršit fiskální balík, jež právě připravují republikáni v Kongresu.
Averze k riziku nepochybně vzroste, ale tentokrát to nevypadá, že by se v reakci na rozhodnutí opakoval příběh “Sell America”. Politika by mohla zůstat na scéně déle, neboť se čeká na výstupy z telefonického rozhovoru Trump-Putin, byť s pokračující ofenzivou ruských sil je skepse na místě.
Regionální Forex
První kolo prezidentské volby v Polsku dopadlo s mírným překvapením, ze kterého ale zlotý nemá radost. První kolo sice vyhrál provládní kandidát Rafal Trzaskowski z Občanské platformy, ale jeho náskok před Karolem Nawrockim z opoziční strany Právo a spravedlnost je relativně malý (1-3procentní body), přičemž na třetím nepostupovém místě skončil krajně pravicový kandidát Slawomir Mentzen. Šance na to, že by liberálně-levicová vláda D. Tuska získala podporu v úřadu prezidenta jsou tedy po prvním kole významně nižší, což může trhy vést k tomu, že začnou spekulovat před druhým kolem a do polských aktiv se ve větší míře dostane riziková prémie.
Akcie
Dow Jones Industrial Average vzrostl o 0,8 %, zatímco index S&P 500 si připsal 0,7 % a Nasdaq Composite stoupl o 0,5 %. Za uplynulý týden se nejširšímu indexu S&P 500 podařilo narůst o slušných 5 %. V korporátním sektoru klesly akcie o 5,3 %. Naopak akcie Vistra Energy vzrostly o 3 % poté, co elektrárenská společnost oznámila dohodu o koupi aktiv zemního plynu v hodnotě 1,9 miliardy dolarů. Vydavatel videoher Interactive Software poklesl o 2,4 %. Akcie společnosti Charter Communications se zhodnotily o 1,8 % poté, co tato společnost souhlasila se sloučením s Cox Communications. Transakce o hodnotě 34,5 miliardy USD je jedna z největších v tomto odvětví. Společnost Constellation Brands vyskočila o 2,6 %.