Jestliže daná země čelí krizi likvidity, ať už v oblasti fiskální či vnější, je běžné a dokonce i nutné, aby jí mezinárodní instituce pomohly. Tato pomoc zabrání tomu, aby se krize likvidity změnila v krizi solvence a situace dospěla až k defaultu. Pokud ale země čelí krizi solvence, nemá smysl jí poskytovat úvěry. V takovém případě je namístě restrukturalizovat dluhy a implementovat politiku, která solvenci obnoví. V eurozóně se ale zmíněný rozdíl mezi krizí likvidity a solvence nadále opomíjí. Měly by EFSF-ESM a EU půjčovat Řecku a Portugalsku? Měly by ECB a EFSF-ESM půjčovat Španělsku? Nebo by měly přijít radikálnější kroky na řešení problémů, kterým tyto země čelí?
Řecku a Portugalsku je nyní poskytována pomoc, což znamená, že vedení eurozóny dospělo k názoru, že tyto země čelí krizi likvidity. Situace je ale taková, že i kdyby výnosy vládních dluhopisů těchto zemí ležely nízko, musely by pro stabilizaci poměru jejich dluhu k HDP dosahovat vysokých primárních přebytků: 8 procent HDP v případě Řecka a 5 procent HDP v případě Portugalska. Toho ani zdaleka nejsou schopny. Co se týče vnější rovnováhy, situace je podobná. Obě země by pro její nastolení musely dosahovat vysokých primárních přebytků běžného účtu, nyní ale Řecko dosahuje deficitu ve výši 7 procent HDP a Portugalsko ve výši 3,5 procenta HDP. V obou oblastech jsou tak tyto země nesolventní.
Stejně jako v případě Řecka a Portugalska se zdá, že eurozóna věří, že krizi likvidity čelí i Itálie se Španělskem. Pokud by sazby u těchto zemí klesly na 4 procent, Španělsko by na stabilizaci zadlužení potřebovalo primární přebytky ve výši 3,25 procenta HDP a Itálie 3,5 procenta. Itálie je schopna toho dosáhnout příští rok, ale Španělsko je z tohoto hlediska nesolventní. Co se týče primárního přebytku běžného účtu, ten by u Španělska musel pro získání vnější rovnováhy dosáhnout 3,5 procenta HDP a u Itálie 0,5 procenta HDP. Itálie není tomuto cíli daleko, avšak u Španělska platí opak.
V současné době převládá názor, že Evropa by měla financovat země postižené krizí. Takový přístup ale dává smysl pouze v případě krize likvidity. Uvedené však ukazuje, že Řecko, Portugalsko a Španělsko jsou nesolventní. Úvěrová pomoc tak má smysl pouze v případě Itálie.
(Zdroj: Natixis)