Ani až 100 miliard eur pro španělské banky nemusí být dostatečnou záplatou na problémy Španělska s financováním, vyslovila se starostka Madridu Ana Botellaová, která je významnou členkou vládnoucí strany a dodala, že země bude „zřejmě nevyhnutelně“ muset požádat o nějakou formu mezinárodní finanční pomoci. Botellaová, jejímž manželem je bývalý španělský premiér José María Aznar, je tak první z vedoucích španělských představitelů veřejně připustila, že země bude potřebovat finanční podporu.
"Není o tom pochyb. Je velmi pravděpodobné, že budeme muset požádat o pomoc od Evropské unie," řekla podle španělské agentury Europa Press starostka, jejímž manželem je bývalý španělský premiér José María Aznar. "Zdá se to byt nevyhnutelné," dodala.
Španělsko se již dříve dohodlo s eurozónou na pomoci v objemu až 100 miliard eur pro svůj bankovní sektor. Nyní se ale spekuluje o tom, že pomoc bude potřebovat i samotná španělská vláda, aby byla schopna plnit své závazky.
Předseda španělské vlády Mariano Rajoy na dotaz novinářů ohledně možnosti, že by Španělsko požádalo o mezinárodní finanční pomoc a zařadilo se tak po bok Řecka, Irska a Portugalska reagoval s tím, že jeho vláda takovéto rozhodnutí nepřijme, dokud by nebyly známy podmínky případného úvěru. Také trh nereagoval na slova Botellaové nijak panicky. Výnos 10letých dluhopisů španělské vlády je stále relativně vzdálen kritické 7% hranici a dnes klesá o 13 bps na 6,31 procenta.
Svým posledním vyjádřením z konce minulého týdne tak Rajoy navázal na rétoriku, které se drží již od května letošního roku. "Naše situace je extrémně obtížná, ale stále jsou rozpočtové úspory mnohem přijatelnější, než by byly podmínky mezinárodní finanční pomoci," varoval Mariano Rajoy před třemi měsíci. Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos ve stejné době uvedl, že by přijetí finanční pomoci od ostatních evropských zemí byl ten nejhorší výsledek dluhové krize, s kterou se země potýká.
Španělsko má čtvrtou největší ekonomiku v eurozóně, delší dobu už se ale potýká s hlubokou recesí. Ta značně komplikuje snahu země plnit závazky vůči věřitelům za přijatelných finančních podmínek. Náklady na obsluhu státního dluhu se pohybují v blízkosti rekordních úrovní.
První zemí eurozóny, která nezvládla své dluhy a požádala o mezinárodní finanční pomoc, se v roce 2010 stalo Řecko. Později se žádostí přišlo také Irsko a Portugalsko. Kvůli potížím v bankovním sektoru si pomoc vyžádal rovněž Kypr, o jeho žádosti se ale teprve jedná. Španělsko už zavedlo řadu reforem a má snahu přesvědčit investory i partnery v EU, že to s nápravou svých financí myslí vážně.
Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že pokles španělské ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,2 procenta z letošních 1,7 procenta. S návratem k hospodářskému růstu počítá až v roce 2014, kdy by měla ekonomika stoupnout o 0,9 procenta.
(Zdroj: Reuters, Europa Press, ČTK, Bloomberg)