„Nulové sazby pro mě nejsou problémem, a to jak z technického tak z psychologického hlediska,“ uvedl člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. ČNB by podle něj měla přistoupit ke snížení sazeb na nulu, což by mělo předcházet užití nástroje k oslabení koruny v podobě devizových intervencí.
Lízal tak potvrdil svá slova z rozhovoru pro Patria.cz, v němž minulý týden možnost poklesu úrokových sazeb na nulu nevyloučil, ačkoli spekulovat o vývoji, který by tvůrce české měnové politiky k tomuto kroku dovedl, odmítl s tím, že otázka vývoje sazeb vždy závisí na nové prognóze. Ta stávající nicméně předpokládala ještě jeden pokles sazeb a podle Lízala se závěr nové prognózy pravděpodobně nebude příliš lišit.
ČNB na svém posledním jednání před měsícem rozhodla o snížení úrovně základních úrokových sazeb na nové historické minimum 0,25 procenta a guvernér Miroslav Singer následně připustil teoretickou možnost dalšího poklesu sazeb právě až na nulu. ČNB zároveň na konci září přišla s otevřenou deklarací připravenosti k přímým intervencím na devizovém trhu, namířeným proti koruně s cílem pomoci českým exportérům skrze slabší kurz tuzemské měny.
„Transmisní mechanismus zatím funguje, takže nevidím důvod nepoužít úrokové sazby znovu, pokud se shodneme, že je to zapotřebí,“ řekl Lízal ve včerejším rozhovoru. „Podle mého by měly být dodatečné nástroje využity až v případě, že hlavní nástroj již nelze použít, a to stále lze,“ dodal. Lízal byl jedním z pětice zástupců sedmičlenné bankovní rady, který v září zvedl ruku pro nižší sazby, stejný krok podpořil také při hlasování v červnu. Další jednání bankovní rady proběhne 1. listopadu, kdy ČNB zároveň představí svou novou prognózu.
Lízal již v rozhovoru na Patria.cz nešetřil kritikou na adresu současného návrhu Bruselu prvních kroků směřujících k evropské bankovní unii. „K danému návrhu se stavím silně negativně, neboť de facto neobsahuje pojistky pro malé otevřené ekonomiky s velkým podílem zahraniční kontroly ve finančním sektoru. Jistá míra integrace eurozóny je nevyhnutelná, takže v tom ten návrh jistě uspěje, otázka je však ta hranice,“ řekl před týdnem. V rozhovoru pro Bloomberg pak Lízal v podstatě zopakoval, že návrhy na ustavení jednotného evropského bankovního dohledu hrozí nepříznivým dopadem na národní dohledové kompetence nad finančním trhem.
Další člen bankovní rady ČNB Kamil Janáček se k měnové politice vyjádřil v minulém týdnu, kdy se nechal slyšet, že centrální banka nechce umožnit koruně příliš rychlé posilování. Může použít mix snížení sazeb a měnových intervencí, které by pomohly exportérům.
V neobvyklém vystoupení si dnes vzal na paškál činnost vlády Petra Nečase další člen bankovní rady Pavel Řežábek. Podle něj opatření kabinetu ke konsolidaci veřejných financí zčásti negují snahu ČNB o uvolnění měnových podmínek, když růst daní brzdí domácí poptávku, což napomáhá k prohloubení cyklického útlumu ekonomiky. Řežábek tak apeloval na lepší koordinaci vlády s centrální bankou, které by zamezilo plýtvání potenciálem, který by bylo možné využít v případě souhry měnové i fiskální politiky.
"Bavíme se o tom, že se zvyšují daně, které snižují poptávku. Spotřeba domácností koreluje s klesajícími reálnými disponibilními příjmy domácností. Proto nemůžeme očekávat, že měnová politika je schopna toto všechno vykompenzovat," řekl. Řežábek podle Reuters dnes rovněž řekl, že by centrální banka měla pečlivě zvážit další nákladné kroky, jako jsou intervence na devizovém trhu, i když je současně nevyloučil. Řežábek na posledním měnovém zasedání hlasoval v menšině pro stabilitu sazeb.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk)