Aktualizováno Čína rozmrazila program výstavby jaderných elektráren, pozastavený po havárii v japonské Fukušimě. Počet reaktorů a tempo budování by měly být zachovány v původní podobě, rozšíření mírového využití jádra však Peking neplánuje. Zatím není jasné, jestli se nových tendrů budou moci účastnit zahraniční společnosti. Vláda nicméně poprvé ohlásila, že je ochotná pustit do energetiky a těžby surovin zahraniční investory - jako minoritní akcionáře. Čína již dříve oznámila, že se chce stát do osmi let státem s největším počtem jaderných elektráren.
V Číně nyní funguje 16 reaktorů v rámci 4 elektráren o výkonu 12 GW, dalších 26 bloků je ve výstavbě. Podle původního plánu Komise pro národní rozvoj a reformu (následnice Státní plánovací komise) měl podíl atomové energie v elektroenergetickém mixu země do roku 2020 vzrůst ze současných 2 % na 6 % (v Česku se počítá s růstem z 30 % na 50 %). K tomu bude třeba k současným instalovaným kapacitám přidat přes 70 GW výkonu, což převyšuje výkon všech jaderných elektráren ve Francii.
V zemi mělo být více reaktorů než v celém zbytku světa.
V revidované energetické koncepci se víc než rok trvající moratorium na udělování licencí k výstavbě jaderných elektráren fakticky ruší. Na již rozběhnutých projektech pokračovaly práce i v průběhu přezkoumávání koncepce. Plánovací komise ve vypracovaném dokumentu označuje rozvoj jaderné energetiky v Číně za „bezpečnou a vysoce efektivní“ strategii.
Čínský jaderný trh je považován globálně za jeden z nejperspektivnějších a největších. V zemi působí tři lídři sektoru – ruská státní agentura Rosatom, americký Westinghouse a francouzským státem ovládaná Areva. Rusové zatím zbudovali dva bloky VVER-1000 v elektrárně Tijanwan o celkovém výkonu 2000 MW a dva další jsou ve výstavbě. Westinghouse má rozestavěné čtyři reaktory AP1000 v lokalitách Sanmen a Hajang, přičemž několik dalších je v plánu. Areva buduje dva reaktory EPR v Taišanu a dva další plánuje.
Velká trojka se uchází i o tendr na dostavbu tuzemské Jaderné elektrárny Temelín. Skupina , zadavatel soutěže, však Arevu z boje o největší zakázku v historii Česka vyřadil už v předběžné fázi.
Čína sama disponuje vlastní jadernou technologií, i když vyvinutou ve spolupráci s francouzskými podniky, konkrétně Arevou a . Reaktor CPR1000, postavený na francouzském designu z 90. let minulého století, disponuje třemi chladícími okruhy a hrubým výkonem 1080 MW. Výrobu a provoz CPR1000 má na starosti China Guangdong Nuclear Power Company (CGNPC), přičemž přes 70 % vybavení nyní pochází z čínské produkce. Právě tento typ reaktoru tvoří většinu z nově budovaných čínských kapacit. Před dvěma lety byla k síti připojena první elektrárna s CPR1000. Část práv na reaktor drží Areva, což omezuje exportní potenciál designu. Francouzi však zvažují, že by CPR1000 nabízeli společně CGNPC jako menší alternativu svého reaktoru třetí generace EPR, jehož výkon dosahuje 1600 MW. S ním se neúspěšně ucházeli o dostavbu Temelína.
Po katastrofě ve Fukušimě provedly čínské úřady kontrolu bezpečnosti jaderných elektráren a konstatovaly, že odpovídá požadovaným standardům. V dokumentu plánovací komise se zdůrazňuje, že v Číně za posledních 20 let nedošlo k žádné nehodě či havárii na jaderném reaktoru, která by svojí závažností překročila druhý stupeň na mezinárodní stupnici jaderných událostí (škála má sedm stupňů, nejvyšší známku – velmi těžkou havárii - krom Fukušimy dostal pouze Černobyl).
Rozvoj jaderné energetiky v Číně by měl pokračovat podle původních plánů. Ještě před událostmi ve Fukušimě se však očekávalo, že vláda by mohla počet reaktorů s datem uvedení do provozu do roku 2020 zvýšit na dvojnásobek. Podle revidované koncepce by se také v budoucnu mělo definitivně přejít na reaktory třetí generace (CPR1000 je označován jako 2+), které jsou považovány za bezpečnější. Někteří hráči na jaderném trhu se dosud obávali, že Čína by se mohla stát jejich vážným konkurentem s levnějším designem CPR1000, který by vyvážela do rozvíjejících se zemí.
(Zdroje: Nuclear Engineering International, FT, Kommersant)