HDP eurozóny podle předběžných dat ve třetím čtvrtletí klesl o 0,1 procenta, meziročně pak o 0,6 procenta. Data jsou v souladu s konsensem, ačkoli průběžně zveřejňovaná čísla z velkých ekonomik dávala naději na jeho překonání.
V Německu došlo k mírnějšímu ochlazení růstu, ve Francii HDP překvapivě zrychlil a Itálie oznámila menší pokles ekonomiky, než se čekalo. Pokles španělské ekonomiky byl v souladu s odhady. Naopak negativní informace přišly už včera z dalších zemí periferie - řecká a portugalská ekonomika prohloubily propad a zaostaly za očekáváními. V rámci eurozóny i EU jsou na tom co do dynamiky výrazně nejhůře. Pokles hlásí rovněž Nizozemsko a Finsko, naopak nejvyšší růst registruje Estonsko a Slovensko.
Předběžné údaje většinou mnoho podrobností nenabízejí. Německý statistický úřad uvádí u mezikvartální změny pozitivní příspěvek zahraniční poptávky při vyšším růstu vývozu oproti dovozu. V případě domácí poptávky přispěla pozitivně spotřeba domácností i vlády, zatímco investice v průmyslu a zásoby klesaly. Ve Francii rostla spotřeba domácností (0,3 procenta q/q), která v předešlém kvartále klesala. U investic to bylo naopak, klesly o 0,2 procenta. Celkový příspěvek domácí poptávky k růstu byl pozitivní. Stejné to bylo u čistých exportů, když vývoz zrychlil na 0,5 %, zatímco dovoz klesl o 0,6 %. Brzdou naopak byl pokles zásob.
Celkově eurozóna ve třetím kvartále technicky vzato sklouzla do recese, i když pokles HDP byl mírný a zatím jde o předběžné údaje. Na pomezí stagnace a recese se však tento ekonomický blok nachází už nejméně rok a ještě nějakou dobu zde zůstane. HDP eurozóny by měl klesnout i za celý letošní rok, v příštím roce se čeká nepatrný růst, rizika jsou ovšem směrem dolů. Zahrnují hlavně nutnost dalších fiskálních škrtů a šíření jejich dopadu napříč eurozónou. Rizikem pro zahraniční obchod je americká fiskální politika, která může příští rok tlumit tamní spotřebitelskou poptávku.
zdroj: Eurostat