V Iráku pokračuje přetlačovaná mezi centrální vládou a poloautonomním regionem Kurdistán, do níž se postupně zaplétají další a další ropné koncerny. Snaha o využití tamních bohatých ložisek je nutí vybírat si strany a čelit riziku vyvlastnění.
Z velkých zahraničních těžařů si nedávno jasně zvolil americký (86,45 USD, 0,36%), který se vzdal práv na pole Západní Kurna-1, jedno z největších ložisek v zemi, kde se momentálně dobývá 12 % celkové irácké produkce. loni jako první z větších hráčů podepsal dohody o těžbě ropy na území Kurdistánu, který poskytuje firmám mnohem lepší daňové a regulatorní podmínky, než jaké mohou získat v Bagdádu. S Kurdistánem poté podobné dohody podepsaly americký (102,3 USD, 0,77%) a francouzský (37,41 EUR, 1,16%). To vzbudilo velkou nelibost Bagdádu, který tvrdí, že regulace těžby ropy patří výlučně do jeho pravomoci a kontrakty s Kurdistánem považuje za neplatné. Reakce Exxonu jasně nahrává úřadům v Irbílu (centru kurdské samosprávy).
Menšinovým partnerem Exxonu na Západní Kurně-1 je koncern Royal Dutch (25,52 EUR, 0,61%). Práva na využívání pole, jehož rezervy se odhadují na 8,7 mld. barelů ropy, získaly obě společnosti na konci roku 2009. už oslovil potenciální zájemce o svoji licenci, zpřístupnil jim vybraná data o ložisku a závazné nabídky očekává do 5. prosince.
Bagdád nyní musí za americký koncern rychle najít náhradu. Podle zdroje z iráckého ministerstva ropného průmyslu mají největší naději na úspěch případné nabídky ruského Lukoilu a čínského státního podniku CNPC (China National Petroleum Corporation). Získání licence na tak velké ložisko by výrazně posílilo pozice Ruska nebo Číny v iráckém ropném sektoru, jehož zásoby jsou odhadovány na čtvrté největší na světě.
(59,8 USD, 0,67%) v Iráku působil už před americkou invazí v roce 2003. Po uklidnění poměrů se do země vrátil a nyní obhospodařuje ložisko Západní Kurna-2 s potenciálem 2 mld. tun ropy, v němž nyní soukromému těžaři patří 75 %. Produkce by měla začít na konci příštího roku. K tomu společnost dostala povolení k průzkumným pracím a následné těžbě na Bloku 10, o něž se ucházela v aukci společně s japonským koncernem Inpex. Ruský těžař přiklepnuté ložisko považuje za jednu z nejlákavějších investic kvůli vysoké pravděpodobnosti objevení velkých zásob ropy.
CNPC nedávno v Iráku dokončila rozsáhlý infrastrukturní projekt na poli Al-Ahdab, kde těží ropu a poté z ní vyrábí zkapalněný ropný plyn (LPG). Produkce na poli dosahuje 6 mil. tun ropy ročně. Kapacita zkapalňovacího zařízení je 400 m3 denně. Dále Číňané spolu s britským koncernem (427,5 GBp, 2,62%) těží na gigantickém ložisku Rumajlá (4. největší na světě s odhadovanými rezervami 17 mld. barelů), kde se nyní produkce pohybuje kolem 1,3 mil. barelů za den. V létě také začala komerční produkce na poli Halfaya, kde je CNPC s největším podílem operátorem. V rámci první fáze by těžba měla dosahovat 5 mil. tun ročně (100 000 barelů denně).
Vláda v Bagdádu uvedla, že od obou perspektivních partnerů obdržela „pozitivní signály“ ohledně zájmu o Západní Kurnu-1, jejíž investiční náklady jsou odhadovány na 50 mld. USD. „Irák věří, že obě společnosti mají dostatek finančních zdrojů a technologii, aby zvládly na gigantickém ložisku nahradit,“ sdělil nejmenovaný zdroj z irácké administrativy agentuře Reuters.
Management Lukoilu původně uvedl, že Západní Kurna-2 je pro společnost „příliš velkým soustem“. Minulý týden ale postoj pozměnil s tím, že možnost zakoupení licence zkoumá. Právě tento krok vyvolal spekulace o tom, že se ruský těžař spojí s jiným koncernem, pravděpodobně s CNPC.
Pro , jehož ložiska v Rusku se vyčerpávají, by rozšíření produkce v Iráku představovalo vítané posílení těžebních kapacit a zásob. Kvůli legislativě prolobbované státními korporacemi Rosněfť a (8,86 USD, 1,49%) nemá soukromý těžař možnost podílet se na průzkumu a rozvoji ložisek v Severním ledovém moři a při severním pobřeží Sibiře. V rámci diverzifikace portfolia a snížení závislosti na ruských vrtech proto usiluje o nové projekty na Blízkém východě, ve střední Asii, Západní Africe a Latinské Americe.
Zdroje z CNPC tvrdí, že o plánech Exxonu na stažení z jihu Iráku věděly, avšak nechtějí sdělit, jestli CNPC uvažuje o získání Západní Kurny-1. Celkově je prý CNPC vůči rozšiřování produkce v Iráku naladěna pozitivně a nechce ohrožovat vztahy s Bagdádem navazováním kontaktů s Kurdy.
Osm let po americké invazi se iráckému ropnému průmyslu podařilo setřást nejen dědictví občanské války, ale i předchozí čtvrtstoletí vlády Saddáma Husajna plné krvavých konfliktů se sousedy. Těžba ropy na konci 3Q12 dosáhla 3,4 mil. barelů za den. Irák už před několika měsíci překonal úroveň z roku 1979, kdy se Saddám chopil moci. Země v produkci také poprvé od roku 1988 předstihla sousední Írán, který má s odbytem své suroviny potíže kvůli ropnému embargu EU a Spojených států. Bagdád si stanovil cíl pro zvýšení ropné produkce do roku 2015 na pět až šest milionů barelů denně.
(Zdroje: Reuters, Moscow Times, Kommersant, Gulf Daily News)