Vláda chřadnoucího Japonska se chystá ohlásit velký stimulační balíček, který má pomoci stagnující ekonomice, informují místní média. Podle listu Yomiuri a serveru Kyodo News by objem prorůstových fiskálních opatření měl dosáhnout 12 bilionů jenů (136 mld. USD), z nichž téměř polovina by měla jít na veřejné práce a projekty. Nově zvolený premiér Šinzó Abe hodlá detaily plánu představit do konce týdne.
Abeho Liberálně demokratická strana (LDP) čelí po prosincovém volebním vítězství herkulovskému úkolu. Musí nastartovat ekonomiku, která ve druhém a třetím kvartále loňského roku vykázala záporný růst, a dostala se tak do páté recese za posledních 15 let. V záporném teritoriu by podle odhadů měl hospodářský růst zůstat i ve 4Q12. Japonský veřejný dluh, který v minulosti zatížila série podobných stimulačních balíčků, dosahuje astronomických 230 % HDP. Ministr financí Taro Aso již prohlásil, že vláda se nemusí držet stropu 44 bilionů jenů, který byl stanoven pro emise dluhopisů v letošním roce.
„Kompozice letošního rozpočtu naznačuje, že nový kabinet to se stimulací ekonomiky myslí vážně,“ tvrdí Masamichi Adachi, ekonom tokijské pobočky , který dříve pracoval pro japonskou centrální banku. V krátkém období prý prorůstová opatření velmi pomohou, avšak v delším časovém horizontu bude problém všechny vypůjčené prostředky splatit.
Výnos na desetiletém japonském státním dluhopisu dnes vystoupal na 0,84 %, nejvyšší hodnotu za poslední půlrok. Třicetiletý dluhopis se při 2,0% výnosu pohybuje na 13měsíčním maximu. Dodatečné výdaje ve výši 12 bilionů jenů si podle analytiků vyžádají navýšení státního emisního programu o 8-9 bilionů jenů. Zhruba 2,6 bilionu jenů z dodatečných výdajů by mělo jít i na podporu výplaty penzí. Téměř čtvrtina (23 %) obyvatelstva země je starší 65 let. Před 20 lety tento podíl činil 12 %.
Stimulační opatření nové vlády by se mohla dotknout i rezortu obrany. Zatímco vojenské rozpočty rozvinutých zemí v posledních letech čelí tlaku úsporných opatření a škrty v řádech desítek miliard USD se zcela jistě nevyhnou ani americkému Pentagonu, asertivní japonský premiér hodlá zvýšit obranné výdaje o 2 % na 53 mld. USD, a posílit tím vojenský vliv Tokia v Asii.
Abe chce zmírnit omezení japonské ústavy, která ozbrojeným silám přiřazuje pouze obrannou roli, a nasadit tvrdší postoj vůči sousední Číně. Bilaterální vztahy dvou největších asijských ekonomik se prudce zhoršily po vyostření teritoriálního sporu o skupinu ostrovů ve Východočínském moři. Další eskalace a vypuknutí ozbrojeného konfliktu jsou podle pozorovatelů nepravděpodobné, avšak přepsání ústavy by v dolní komoře parlamentu mohlo získat dostatečnou podporu. Horní komora úpravě tolik nakloněna nebude.
Sousední země dříve představa posilování japonského vojenského potenciálu kvůli reminiscencím na druhou světovou válku spíše děsila. Rostoucí obavy z expandující Číny ale Tokiu umožní zaujmout žádanou pozici protiváhy čínských velmocenských ambicí. Pozitivně se v tomto smyslu vyjádřil například filipínský ministr zahraničí. Větší zapojení Japonska do bezpečnostní rovnováhy jihovýchodní Asie s velkou pravděpodobností uvítají i Spojené státy.
Nový japonský premiér si za cíl také vytyčil zastavení zhoubné deflační spirály. Abe během kampaně prohlašoval, že intervence na měnových trzích ve formě nákupů zahraniční dluhopisů připadají v úvahu. Jen loni oslabil nejvíc za posledních sedm let, přesto je jeho hodnota oproti dolaru stále o 30 % vyšší než před pěti lety.
Japonský jen oslabil na rekordní úrovně vůči asijským měnám i americkému dolaru téměř ihned po zvolení Šinzó Abeho premiérem. Abe slíbil agresivní expanzi měnové politiky a masivní pumpování peněz do ekonomiky. Během seancí v posledních třech týdnech jen prakticky neustále oslaboval a vůči všem významnějším měnám se dostal na několikaletá minima. Dolar vůči jenu vystoupil až na 88,50 JPY. Nyní kurz osciluje kolem 88,0 JPY.
Zemi trápí špatná výkonnost exportérů. Kumulativní schodek japonského zahraničního obchodu za 11 měsíců letošního roku dosáhl 73 mld. USD, což víc než dvojnásobně převyšuje rekordní deficit z roku 1980. Průmyslová výroba v listopadu propadla víc, než se čekalo, a pohybuje se na nejnižší úrovni od zemětřesení v roce 2011.
(Zdroje: Bloomberg, CNBC, Yomiuri Shimbun, Reuters)