Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín pokračuje podle plánu a energetická společnost v současnosti neuvažuje o tom, že by ho zrušila. Tendr neohrožují ani současné nízké ceny elektřiny na burzách. V rozhovoru pro ČTK to řekl místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák.
Spekulace o možném zrušení tendru, které se nedávno objevily, podle Nováka vycházejí z nepřesné informace o průběhu projektu. Po vybrání vítěze začne čtyřletá lhůta, během níž se vytvoří detailní design elektrárny a zároveň poběží povolovací řízení s úřady. "Během této fáze je kdykoli možné ten projekt zastavit," uvedl Novák. "Zatím nepočítáme s tím, že bychom to chtěli využít. Samozřejmě nejde vyloučit nějaká extrémní situace, kterou si ale neumím teď představit," zdůraznil.
Novák také uvedl, že jedná o garantované výkupní ceně elektřiny z Temelína, aby zajistil návratnost investice do stavby nových dvou bloků. "Variabilní náklady jaderné elektrárny jsou nízké. Nemůže prodělávat peníze od dne, kdy je uvedena do provozu. Je otázka, aby vydělávala dost peněz na to, aby pokryla tu investici, a od toho je právě ta garantovaná cena," řekl. Podle představ by měla být garantovaná výkupní cena elektřiny stanovena na určitou dobu po uvedení nových bloků Temelína do provozu. "Pokud by cena na trhu byla vyšší, než je ta výkupní cena, tak bychom ten rozdíl posílali zpět. Pokud by byla nižší, tak bychom dostávali rozdíl v náš prospěch," řekl Novák.
Finanční ředitel zároveň uvedl, že podle propočtů by garantovaná cena pro Temelín představovala jen zlomek toho, kolik stát vyplatí na podpoře obnovitelných zdrojů elektřiny. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína by měla více než zdvojnásobit výkon jihočeské jaderné elektrárny ze současných 2000 megawattů. O zakázku za odhadovaných 200 až 300 miliard korun se ucházejí česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress, americko-japonská společnost Westinghouse a francouzská Areva, kterou ale v říjnu z výběrového řízení vyřadil. Areva se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vítěze tendru chce vyhlásit v letošním roce. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být podle plánů hotova nejpozději v roce 2025, elektrárna by měla být v provozu 60 let.
Důraz na obnovitelné zdroje
Vývoj situace v Albánii, kde ztratil kontrolu nad svou distribuční společností CEZ Shpërndarje, nebude mít vliv na strategii české energetické společnosti. se nyní soustředí na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Polsku a v Německu a na jadernou energetiku v tuzemsku, žádné další plány na nákupy distribučních sítí na Balkáně neměl, řekl dále Novák.
"Už před rokem a půl jsme si dělali analýzu energetického trhu, jak se vyvíjí, hlavně ve světle masivního rozvoje obnovitelných zdrojů v Německu," řekl Novák. "Ve vztahu k zahraničí ta strategie počítala s rozvojem obnovitelných zdrojů ve třech primárních zemích, což jsou Německo, Polsko a Rumunsko," dodal.
V Rumunsku v loňském roce dokončil projekt větrné farmy Fantanele a Cogealac, která má instalovaný výkon 600 megawattů. "Teď se díváme především na Německo, na Polsko, a vzhledem k tomu, že se pohybujeme na úplně jiném geografickém teritoriu a hlavně v úplně jiném regulatorním prostředí, než je prostředí Balkánu, tak vývoj v Albánii žádný vliv na náš další rozvoj nemá," řekl Novák.
Albánský regulační úřad odebral tento týden CEZ Shpërndarje licenci pro distribuci elektřiny. Zároveň jmenoval státního administrátora společnosti. "To, co se stalo, je pro nás jednoznačná ztráta kontroly nad tou společností," řekl Novák. "Vzhledem k tomu, jak se to vyvíjelo, jaké bylo podnikatelské prostředí, jak byly nastaveny tarify, že se společnost velmi rychle stala silně ztrátovou, tak to, co se stalo, je dobrá pozice pro arbitráž," konstatoval však.
chce v arbitráži získat náhradu škody za zmařenou investici do albánské distribuční firmy. Celková ztráta se podle Nováka blíží v médiích uváděným 200 milionům eur (pěti miliardám korun), což zahrnuje úvodní investici, služby poskytnuté dceřiné společnosti i faktury za dodávky elektřiny od mateřské firmy. Uvedená částka je ale maximální a cokoli získá v arbitráži, jeho ztrátu sníží, uvedl Novák.
nicméně nemá šanci dosáhnout na záruku ve výši 60 milionů eur, kterou vyjednal pro svou dceřinou společnost u Světové banky. Záruku totiž může čerpat pouze CEZ Shpërndarje, kterou nyní ovládá albánský stát. Albánská distribuční firma o vyplacení záruky požádala už loni v listopadu, krátce před uplynutím šedesátidenní lhůty pro smírčí řízení ale albánské úřady odebraly licenci a jmenovaly nového administrátora společnosti.
"Uvidíme, jak se albánská strana zachová ve vztahu k té garanci, jestli ji bude vymáhat nebo ne," řekl Novák. "Ale na druhé straně se musíme podívat, jak se k tomu bude stavět Světová banka. Protože Světová banka bude v pozici, kdy by měla plnit za kroky, které způsobila albánská vláda, společnosti, kterou znárodnila albánská vláda," doplnil. Novák zároveň konstatoval, že v souvislosti s vývojem v Albánii v současnosti neřeší žádné personální dopady.
Skupina vstoupila do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur koupila 76 procent v tamním distributorovi. Loni se dostala do problémů, když státní regulátor téměř dvojnásobně zvýšil tarify, které distribuční firma CEZ Shpërndarje platí státem vlastněné elektrárenské společnosti. Zároveň ale nepovolil distribuční firmě promítnout zdražení do cen pro odběratele. se také potýkal se špatnou platební morálkou albánských odběratelů. Situace se vyhrotila loni na podzim, kdy distribuční společnost odpojila od sítě státní vodárny, aby je přinutila zaplatit dluhy za dodávky elektřiny ve výši 38 milionů eur. Soud v Tiraně ale přinutil k opětovnému připojení podniků.