Příští pátek to pravděpodobně začne. Automatické škrty v americkém federálním rozpočtu, které zpomalí růst největší světové ekonomiky. O tom, jak velký dopad budou mít a jestli lze úsporná opatření realizovat nějak efektivněji, probíhá stále intenzivnější debata mezi ekonomy a politiky ve Washingtonu.
Podle poslední prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) se deficit americké federální vlády ve fiskálním roce do letošního září poprvé od nástupu prezidenta Baracka Obamy podaří stlačit pod hranici bilionu dolarů. Předpokladem je však právě nástup automatických výdajových škrtů, označovaných jako sekvestrace, od března. Ekonomika kvůli nim podle CBO poroste jen o 1,4 procenta, oproti vzestupu o 2,2 procenta v loňském roce.
V tomto roce se mají původně plánované výdaje v rámci sekvestrace snížit o 85 miliard dolarů (část se projeví až později), což jsou necelá tři procenta celkových výdajů. Podle průměru odhadů vládních a soukromých institucí by měly z letošního růstu ukrojit zhruba půl procentního bodu. Obama považuje plánované škrty za "obrovské" a označil je za hrozbu pro ekonomiku a zaměstnanost. Vyzval proto zákonodárce, aby automatickým škrtům zamezili přijetím krátkodobého balíku drobného snížení výdajů a zvýšení daní. To ale republikáni, kteří ovládají Sněmovnu reprezentantů, odmítají a upozorňují na to, že automatické škrty byly prezidentovým nápadem.
Republikáni momentálně v průzkumech popularity zaostávají za Obamou a ústupek v otázce škrtů by vnímali jako kapitulaci, která jim u voličů na respektu nepřidá. Do debaty se včera vložil vlivný konzervativní časopis National Review, který vyzval k přijmutí sekvestrace tak, jak byla původně nastavena.
Její podoba se zrodila v zákoně o kontrole rozpočtového deficitu z roku 2011 (Budget Control Act), v jehož rámci výměnou za zvýšení dluhového stropu pro federální vládu Bílý dům přistoupil na škrty v rozsahu 2,4 bilionu dolarů rozprostřené do deseti let. Polovina z této částky, tj. její konkrétní zdroje, byla v zákoně definována přímo, na druhé se měla dohodnout zvláštní komise republikánů a demokratů. Ta ke kompromisu nedospěla, což aktivovalo klauzuli o sekvestraci, čili omezování výdajů ve všech rozpočtových kapitolách „hlava nehlava“.
Kalkulovat dopad dalšího kola utahování federálního opasku je kvůli nejistotě a neustálému balancování na hraně amerických veřejných financí velmi obtížné. Objevují se známky, že některé firmy, zejména ve zbrojním průmyslu, kvůli zamlženému výhledu odkládají nebo omezují plánované investice. Sekvestrace se má nejvíc dotknout ministerstva obrany, jehož výdaje v posledních letech výrazně nabobtnaly.
Spotřebitelské výdaje Američanů se loni jakžtakž držely, avšak kvůli nárůstu daní z příjmů, který začal platit od ledna, mohlo letos dojít k zhoršení situace. Dokládá to únorový email manažera maloobchodního řetězce , který se dostal do redakce agentury Bloomberg: „Kde jsou všichni zákazníci? A kde jsou jejich peníze?“ se na americkém HDP podílí zhruba ze 2 % a je největším zaměstnavatelem v zemi.
Řada ekonomů kritizuje nevybíravý způsob, kterým je ořezávání výdajů strukturováno. Kongres by prý mohl schodek snížit ve stejném rozsahu s mnohem menším dopadem na hospodářský růst. Vládní agentury by měly dostat víc volnosti při výběru kapitol a programů, které budou muset rušit nebo omezovat.
„Nejzhoubnější na tom všem je styl, kterým se škrtá – všude a bez rozmyslu, včetně programů, o nichž všichni vědí, že jsou efektivní a přínosné,“ tvrdí Mark Zandi, hlavní ekonom Moody´s Analytics. Tupost sekvestrace prý činí propočet jejích dopadů téměř nemožnou.
(Zdroje: NYT, Bloomberg, CNBC, CBO)