Několik týdnů po překonání nebezpečí plošného zvyšování daní a automatických výdajových škrtů, které se do všeobecného povědomí zapsaly jako fiskální útes, se blíží další závažný konečný termín, po jehož proběhnutí by americká ekonomika mohla čelit silnějšímu protivětru. Investorům zatím příliš vrásek na čele nepřidělává.
Nad rozpočtem stále visí hrozba seškrtání 110 miliard dolarů ročních nemandatorních výdajů, která se v případě neschopnosti Kongresu a Bílého domu dosáhnout kompromisu zhmotní 1. března. Tzv. sekvestrace má za úkol vyrovnat chronicky deficitní hospodaření amerických vlád.
Jelikož se stejně jako v případě handrkování kolem útesu zatím dohoda příliš reálně nejeví a její sjednání lze očekávat opět na poslední chvíli, trhy by zanedlouho mohla zachvátit stejná nálada jako ve dnech před koncem loňského roku.
Zatím pokračují pokusy nejdůležitějších akciových indexů o zdolání pět let starých absolutních maxim. „Stále více se prostě obrňujeme,“ tvrdí Jim Paulsen, hlavní stratég společnosti Wells Capital Management. Investory podle něj omrzelo zas a znovu prodávat kvůli zprávám s apokalyptickým přídechem a pak se dívat, jak trhy stoupají výš a výš.
Podle poslední prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) se deficit americké federální vlády ve fiskálním roce do letošního září poprvé od nástupu prezidenta Baracka Obamy podaří stlačit pod hranici bilionu dolarů. Předpokladem je však právě nástup automatických výdajových škrtů v březnu. Ekonomika kvůli nim podle CBO poroste jen o 1,4 procenta, oproti vzestupu o 2,2 procenta v loňském roce.
V tomto roce se mají původně plánované výdaje v rámci sekvestrace snížit o 85 miliard dolarů, což jsou necelá tři procenta celkových výdajů. Obama považuje nadcházející výdajové škrty za "obrovské" a označil je za hrozbu pro ekonomiku. Vyzval proto zákonodárce, aby automatickým škrtům zamezili přijetím krátkodobého balíku drobného snížení výdajů a změn daní. To ale republikáni, kteří ovládají Sněmovnu reprezentantů, ihned odmítli a upozornili na to, že automatické škrty byly jeho vlastním nápadem.
Republikáni dávají najevo, že jejich ochota ke zvyšování daní se vyčerpala dohodou z počátku roku, která zvýšila daně pro asi dvě procenta lidí s nejvyššími příjmy. Nyní požadují snižování výdajů a automatické škrty jim ke zděšení tábora demokratů nevadí, přestože mají z poloviny zasáhnout výdaje na obranu. "Určitě jsou lepší způsoby, jak snížit deficit, Američané ale nehodlají vyměnit skutečné snižování výdajů za další zvýšení daní," reagoval na Obamovu výzvu šéf republikánů ve sněmovně John Boehner.
Podle Arta Hogana z Lazard Capital Markets lze malou pozornost, kterou investoři přikládají sekvestraci, zdůvodnit několika faktory. Jedním je víra v kompromis na poslední chvíli jako v případě novoroční dohody, dalším menší stupeň obav z výdajových škrtů než ze zvyšování daní, které už bylo vyřešeno. Trh prý také nedokáže přesně ocenit dopad škrtů na ekonomiku. Většina ekonomů se shodne na efektu kolem 1 procenta HDP. Hogan tvrdí, že uvědomění si implikací sekvestrace by mohlo pro řadu investorů být signálem k výběru dosud realizovaných zisků.
nedávno snížila celoroční prognózu růstu amerického HDP o čtvrt procentního bodu na 1,9 procenta. Ekonom banky Michael Feroli dospěl k názoru, že rozpočtovým škrtům se vyhnout nepůjde. Akciovému trhu by se nicméně mělo dařit. I skromný růst by podle banky měl stačit na pokračování současné rally, kterou navíc podporují injekce likvidity centrální banky.
(Zdroje: CNBC, ČTK, CBO)