V Německu, největším energetickém trhu Evropy, se rozbíhá debata o frakování, kombinaci horizontálního vrtání a hydraulického štěpení, díky němuž je možné z břidlicových hornin získávat zemní plyn. Revoluční technika pomohla Spojeným státům k soběstačnosti v zásobování plynem a řadě průmyslových podniků výrazně snížila náklady na vstupy. Také německá průmyslová základna, tvořící páteř ekonomiky, by mohla z levného plynu výrazně profitovat.
Stejně jako v Česku se německá veřejnost vůči vrtům staví vysoce podezřívavě. Obává se, že těžební proces, během něhož se plyn z horninových formací uvolňuje s pomocí vysokotlakého vstřikování směsi vody, písku a chemikálií, by mohl poškodit zásoby podzemní vody.
Vláda v Berlíně minulý týden představila návrh, který by měl uspokojit zastánce frakování z řad průmyslu, energetiky a těžařů i vystrašené voliče. Změna stávající legislativy by měla zajistit zákaz vrtání poblíž vodních zdrojů, národních parků a chráněných oblastí. V ostatních částech země bude třeba vyžádat si schválení úřadů, které budou rozhodovat na základě studie dopadů na životní prostředí.
Diskuze o břidlicovém plynu se odehrává na pozadí velkých změn ve struktuře německé energetiky. Po havárii v japonské Fukušimě se kancléřka Angela Merkelová rozhodla urychlit odklon od jaderné energie a přesunout důraz na obnovitelné zdroje typu solárních či větrných elektráren. Kvůli okamžitému odstavení několika reaktorů a drahotě dováženého zemního plynu se ale největší energetiky začaly více spoléhat na vysoce znečišťující uhlí.
Navzdory snahám o redukci skleníkových plynů německé emise CO2 loni vzrostly o 2 %. Světová jaderná asociace (WNA) odhaduje, že pokud by Němci ponechali v provozu osm jaderných reaktorů vypnutých po fukušimské tragédii, emise CO2 by meziročně o 2-3 % klesly. Místo toho se v zemi loni spálilo o 5,1 % víc špinavého lignitu.
Zelená iniciativa ražená Berlínem má další vedlejší účinky. Dotace pro obnovitelné zdroje energie, zčásti financované spotřebiteli, mají za následek nárůst cen elektřiny pro domácnosti i průmysl. Podle Kolínského institutu pro ekonomický výzkum vzrostly největším podnikům náklady na elektřinu za posledních pět let o téměř 40 %. Tarif pro průmyslové odběratele je v Německu o 15 % vyšší než průměr evropské sedmadvacítky. „Dosáhli jsme prahu bolestivosti,“ tvrdí šéf Kolínského institutu Michael Hüther. Nejnovější data podle něj ukazují, že v energeticky náročných odvětvích už dochází k omezování investic.
Není jasné, jaký dopad by zvýšená dostupnost zemního plynu na německou elektroenergetiku měla. Levnější plyn by však mohl pomoci odvrátit hromadný návrat utilit k uhlí, jako se tomu děje nyní. Do roku 2020 bude odstaveno dalších šest jaderných elektráren a řada uhelných zdrojů bude muset být kvůli svému stáří také vypnuta. Levný zemní plyn by podle analytiků mohl pomoci překlenout mezidobí, během něhož budou navyšovány kapacity alternativních zdrojů.
Prozatím se situace pro plyn v Německu příliš dobře nevyvíjí. Stejně jako v Belgii se v zemi výroba z paroplynových zdrojů nevyplatí téměř rok. V Nizozemí, které je kvůli přítomnosti velkých přístavů s překladišti ještě víc na ráně levného amerického uhlí, jsou podle agentury Bloomberg paroplynové elektrárny v červených číslech přes dva roky. Návratnost německých paroplynových elektráren by se v dubnu měla pohybovat kolem záporných 17,67 euro za MWh. To je nejnižší úroveň od roku 2009, kdy agentura začala data shromažďovat.
Podle odhadů by Německo nemělo disponovat gigantickými nekonvenčními zásobami, které pomohly transformovat americkou energetiku. V břidlicích by se ale mohlo skrývat dost plynu, aby při současném tempu spotřeby vystačil na 50 let.
„Kompromisním řešením je povolení pilotních projektů na testovací vrty,“ tvrdí Miranda Schreursová, šéfka berlínského výzkumného ústavu Environmental Policy Research Center, najatého vládou na konzultace. Merkelová se prý snaží nechat frakování dveře otevřené a zároveň zajistit maximální bezpečnost.
Průmyslové podniky navrženou legislativu vítají, opoziční strana Zelených požaduje naprostý zákaz frakování po vzoru jiných zemí. V Bulharsku i Velké Británii byla dříve uvalená moratoria zrušena.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg, Reuters)