Aktualizováno Devizové intervence s cílem oslabit českou korunu by za současných podmínek byly neopodstatněné, uvedl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Česká ekonomika podle něj není v situaci pádu do deflační spirály, což by k prodejům koruny ze strany ČNB opravňovalo.
ČNB v listopadu snížila klíčovou sazbu na „technickou nulu“ (tj. 0,05 %) a od přelomu roku se jednotliví členové bankovní rady vyjadřovali ve prospěch intervencí na devizovém trhu s cílem dále uvolnit měnové podmínky. Guvernér Miroslav Singer minulý týden řekl, že o této možnosti bankovní rada v současnosti diskutuje a v úvahu by připadalo spuštění intervence v druhé polovině roku.
„Pro mě osobně by momentem pro spuštění intervencí na koruně bylo vysoké riziko dlouhodobě trvající, zničující deflační spirály,“ řekl Hampl. „Z dnešní perspektivy takto silné riziko zatím nevidím. Nelze nicméně vyloučit, že se do budoucna objeví,“ dodal viceguvernér ČNB.
Česká měna od začátku roku oslabila vůči euru o více než 2,2 procenta a v rámci měn tzv. emerging markets je tak čtvrtou nejhorší. Po Hamplových slovech koruna sílí z úvodních 25,63 CZK/EUR až k 25,56 CZK/EUR.
„Skutečně nemohu říci, že pozoruji nějaké konkrétní a jasné známky oživování ekonomiky, především v domácí poptávce. Dle našeho předpokladu se tuzemské hospodářství právě odráží ode dna, ačkoli to dno může být níže, než jsme dříve předpokládali. Já ale vidím dilema v tom, zda toto je skutečně dno, nebo ekonomiku čeká před odražením další pokles,“ komentuje Hampl vývoj české ekonomiky.
Míra inflace klesla v únoru na 1,7 procenta z lednových 1,9 procenta, tedy výrazněji pod měnově-politický cíl ČNB stanovený na 2 procentech. HDP se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 0,2 procenta proti 3Q, klesal tak čtvrtý kvartál v řadě a v meziročním srovnání (-1,7 % oproti 4Q11) zároveň nejvýrazněji za tři roky. Spotřeba domácností zůstává slabým článkem, za celý loňský rok klesla poprvé od 1998 a to rovnou o 3,5 procenta.
ČNB minulý měsíc snížila svou prognózu ekonomického růstu pro letošní rok, kvůli dopadům úsporné fiskální politiky, na -0,3 procent. V roce příštím očekává růst o 2,1 procenta. Tempo inflace by v prvních šesti měsících příštího roku mělo činit současných 1,7 procenta.
Guvernér Singer na začátku března uvedl, že dle prognózy ČNB by devizové intervence měly být třeba ve druhé polovině roku a centrální bankéři tuto možnost diskutují, bude opět předmětem jednání bankovní rady ve čtvrtek 28. března. Podle Singera lze očekávat začátek stabilizace tuzemské ekonomiky díky pozorovatelnému vzestupu spotřebitelské důvěry. Hlavním důvodem zaostávání české ekonomiky za regionem byla podle Singera dosavadní fiskální konsolidace a její uvolňování je tak zdrojem jeho „relativního optimismu“.
„Otázkou je, zda současné údaje z ekonomiky potvrzují náš výhled, nebo se pohybují mírně pesimističtějším směrem,“ řekl k prognóze Hampl. Pokud by se ČNB rozhodla zahájit devizové intervence, cílem by bylo vrátit míru inflace k jejímu cíli, spíše než podpořit vývoz, který již nyní pokrývá 80 procent HDP, dodal viceguvernér.
(Zdroj: Bloomberg, ČNB)