Snahy Japonska oživit hospodářský růst a skoncovat s roky trvající deflací vyhánějí investory z málo vynášejících japonských státních dluhopisů a nutí je hledat vyšší zhodnocení jinde, často na trzích rozvíjejících se ekonomik.
Přesměrování toku prostředků patřících Japoncům a hráčům v jiných zemích vzedmulo ceny akcií, dluhopisů a také měn v zemích jako Turecko, Jižní Afrika či Mexiko. Úsilí o včasný nástup do pozic a rychlost, s jakou se kapitál začal přesouvat, názorně připomínají propojenost současného finančního světa. Náhlý příliv peněz ale některým ekonomikám přináší řadu starostí. Kvůli posilování měny by jim mohl spíš uškodit.
Řada investorů předtím ani žádná aktiva v Japonsku nevlastnila, očekávají ale, že jejich japonští kolegové začnou v reakci na extrémně uvolněnou měnovou politiku doma přesouvat prostředky do zahraničí, a chtějí je tedy předběhnout.
Julian Adams z hedgeového fondu Adelante Asset Management sází na jihoafrické dluhopisy a lokální měnu. „Nakupujeme rand. Víme, že je to jedna z měn, které mají Japonci rádi,“ tvrdí Adams. Za poslední dny rand vůči dolaru posílil o 3 %. V březnu oslabil o 2,3 %.
Japonská centrální banka v lednu zvýšila svůj inflační cíl na 2 %, dvojnásobek dosavadního cíle. Vymanit ekonomiku z vleklé deflace je hlavním úkolem měnové autority, do jejíhož čela byl premiérem jmenován hlasitý zastánce stimulačních opatření Haruhiko Kuroda. V lednu se spotřebitelské ceny v Japonsku meziročně snížily o 0,2 %. Japonský jen od lednové prognózy klesl již o více než desetinu a vůči dolaru se obchoduje blízko psychologicky důležité hranici 100 JPY/USD.
V rámci další stimulace ekonomiky, ohlášené začátkem dubna, bude Bank of Japan (BOJ) nakupovat každý měsíc dluhopisy v objemu 7 bilionů jenů, přičemž objem vládních bondů a dalších cenných papírů ve svém portfoliu hodlá do dvou let zdvojnásobit. Zrušila také omezení splatnosti nakupovaných dluhopisů a průměrná splatnost dluhopisů v bilanci BOJ by se dle nového plánu měla zvýšit na zhruba sedm let ze současných necelých tří let. Podle nakoupí Bank of Japan každý měsíc zhruba 70 procent nově emitovaných vládních dluhopisů, čímž stlačí jejich výnosy.
Tah za vyššími výnosy vlil do měn, akcií a dluhopisů v emerging markets novou životadárnou mízu. Ještě v březnu přitom z těchto trhů kapitál odtékal. Akciový index MSCI Emerging Market Equities klesal před ohlášením expanze japonského QE pět seancí v řadě. Od té doby posílil o 2,1 %. V týdnu po ohlášení razantní expanze dluhopisových nákupů přiteklo do fondů specializujících se na dluhopisy rozvíjejících se ekonomik 438 mil. USD, nejvíc od ledna. Vlády emerging markets v minulém týdnu vydaly dolarové dluhopisy za 18 mld. USD, nejvíc za letošní rok.
Banka Nomura odhaduje, že drobní japonští investoři by letos mohli v zahraničí nakoupit aktiva za 30 mld. USD. Loni prodali zahraniční aktiva za 18 mld. USD. „Dopad kroků BOJ je značný. Dramaticky změnil přístup drobných investorů,“ tvrdí Shinji Kadokawa z SMBC Nikko Securities. Japonci podle něj teď budou otevřenější vůči rizikovějším zahraničním cenným papírům. Prodeje listů v podílových fondech v SMBC od zákroku BOJ stouply o 40 %, přičemž nejlépe se dařilo fondům investujícím za mořem.
Někteří analytici jsou ale vůči tezi o radikálním obratu směrem k emerging markets skeptičtí. Ne všechny země také příliv prostředků na své finanční trhy vítají, jelikož si nepřejí přílišné posilování svých měn. Kroky směrem k omezení kapitálových toků loni podnikla například Brazílie. Minulý týden před přílišnou volatilitou na měnových trzích varoval šéf turecké centrální banky Erdem Basci. Jednalo se prý o signál, že banka další posilování liry nedovolí a přistoupí k intervencím. Obavy ohledně vývoje směnného kurzu vyjádřila i chilská vláda.
(Zdroje: WSJ, Trading Economics, Reuters)