Těžební společnost Litvínovská uhelná chce prodloužit životnost elektrárny Chvaletice až do roku 2029. Do opatření, která mají zmírnit dopad provozu elektrárny na životní prostředí, hodlá investovat 1,8 miliardy korun. V rozhovoru pro ČTK to řekl spolumajitel Litvínovské uhelné Jan Dienstl. Skupina , která elektrárnu dosud vlastnila, chtěla Chvaletice provozovat jen do konce roku 2015. V březnu rozhodl o prodeji elektrárny Litvínovské uhelné, transakci ale ještě musí schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Evropská komise.
"Uděláme všechno pro to, abychom tu elektrárnu mohli provozovat v řádu desítek let. Máme zájem ji opravit," řekl Dienstl. Nákup Chvaletic za 4,12 miliardy korun podle něj představuje zajímavou investici i kvůli odbytu uhlí z dolu ČSA, které bude výroba elektřiny dál zhodnocovat.
Dienstl nicméně podotkl, že na celou plánovanou dobu životnosti Chvaletic není v dole ČSA dostatek uhlí. Jistou možností ale podle něj je, že by se provozovala jen část ze čtyř dvousetmegawattových bloků elektrárny. Navíc se podle něj ve Chvaleticích nebude pálit pouze uhlí z dolu ČSA, ale palivová směs z více zdrojů, která bude výhodnější pro kotle v elektrárně.
Díky získání Chvaletic se podle Dienstla může začít vyplácet i těžba některého uhlí na dole ČSA, která dosud nebyla ekonomicky výhodná. Je to například těžba v bočních svazích, která s sebou nese nové náklady na odstranění skrývky, nebo hlubinná těžba, takzvané chodbicování, pod ochrannými pilíři zámku Jezeří a obce Černice.
"Pod pilíři se nachází zhruba 70 milionů tun nejkvalitnějšího hnědého uhlí. Chodbicováním se z toho dá dostat zhruba třetina. Roční množství těžby je dané tím, kolik technologických celků nasadíme," uvedl Dienstl. Těžba pomocí chodbicování ale podle něj je výrazně dražší než povrchová těžba. Horníci tam musí pracovat ručně nebo pomocí malých technologických celků.
Litvínovská uhelná už podala k Českému báňskému úřadu žádost o povolení hlubinné těžby pod oběma pilíři. Nyní čeká na rozhodnutí úřadu, který by měl také stanovit podmínky, za jakých bude možné chodbicování provádět. To podle Dienstla ovlivní i objem uhlí, který bude možné takto vytěžit.
Litvínovská uhelná byla v minulosti součástí těžební skupiny Czech Coal, z níž se však letos vyčlenila. Podle Dienstla musela skupina Czech Coal fungovat dohromady, dokud se jí nepodařilo uzavřít dlouhodobou smlouvu o zásobování elektrárny Počerady, patřící , z dolu Vršany, který spadá do Czech Coalu. Bez této smlouvy, která byla uzavřena letos v březnu, důl ČSA zajišťoval fungování skupiny tím, že prakticky dotoval provoz dolu Vršany.
Dienstl dále uvedl, že Litvínovská uhelná bude usilovat o prolomení těžebních limitů. Slibuje si od toho zachování pracovních míst a rozvoj regionu. Podle Dienstla by těžba za limity zabránila dalšímu propouštění mnoha zaměstnanců.
Na lomu ČSA se skrývka odstraňuje ve třech řezech. "První velkorypadlo už narazilo na hranici limitů," řekl Dienstl. "Druhé na hranici dojde letos, v roce 2015 to poslední," doplnil. Sloj, kterou rypadla odkryjí, obsahuje 23,2 milionu tun uhlí, těžba by měla trvat deset let.
Kvůli dosažení hranice územních limitů začala Litvínovská uhelná propouštět, loni už odešlo 400 zaměstnanců. "Dopad na zaměstnanost to bude mít obrovský. To, že my propustíme 2000 lidí, je jedna věc, ale v návaznosti na to odejdou v kraji další dva až tři tisíce pracovních míst. Z pohledu kraje je to problém, ale z pohledu toho místa, Mostu, je to tragédie," řekl Dienstl.
Za územními limity, které vláda vytyčila v roce 1991, je podle Dienstla asi 780 milionů tun toho nejkvalitnějšího hnědého uhlí. "Kdyby se podařilo prolomit limity, životnost dolu by se prodloužila o 150 let," prohlásil Dienstl. Podle něj by tam společnost zaměstnávala primárně dva až tři tisíce lidí a sekundárně dalších čtyři až pět tisíc lidí v regionu. "Nemluvě o tom, že by to pro český průmysl znamenalo zakázky v řádu desítek miliard korun jenom primárně na technologie a na opravy," zdůraznil.
Podle Dienstla se těžaři snaží přesvědčit obyvatele kraje, že prolomení limitu má smysl. Spolumajitel Litvínovské uhelné ale přiznává, že zásadním problémem by bylo zbourání Černic a Horního Jiřetína. Proto je podle něj třeba společenský konsenzus na tom, že je uhlí za limity potřebné.
Klíčovým problémem v současnosti podle Dienstla je, že lidé z okolí dolu z těžby nic nemají. "Pokud ten důl skončí, tak z toho nebudou mít už vůbec nic, protože z toho nebude ani ta práce," konstatoval však. "V dobách dnešní krize si spousta lidí uvědomuje, že je velmi důležité, aby tam ti investoři byli, aby tam ta práce byla," dodal.
Lidé, kteří by kvůli rozšíření těžby měli přijít o domovy, by ale podle Dienstla měli dostat velkorysou nabídku za postoupení svých nemovitostí. "Tady ta nabídka v takové rovině, aby byla míněna vážně a s tím, že když na ni člověk kývne, aby ji taky dostal, ještě učiněna nebyla. To je klíčový problém," uvedl Dienstl.