Díky svému mírnému daňovému režimu patří Singapur už dávno mezi preferované ráje milionářů. Teď to vypadá, že by mohl v atraktivitě pro movitou klientelu předstihnout konkurenci v Evropě. Podle nově vydané zprávy konzultantské společnosti WealthInsight je asijský ministát na nejlepší cestě předběhnout Švýcarsko a stát se největším úložištěm bohatství na světě.
Podle analytiků WealthInsight je Singapur v kategorii správy majetku nejrychleji rostoucí destinací. Zatímco v roce 2000 byla na ostrově uložena aktiva v hodnotě 50 mld. USD, nyní mají tamní bankéři na starosti 550 mld. USD, z čehož zhruba 450 mld. USD pochází ze zahraničí.
Pozice Švýcarska se podle výčtu hrubých čísel zdá být neotřesitelná. S majetkem ve správě v hodnotě 2,8 bilionu USD, z čehož 2,1 bilionu USD pochází ze zahraničí, je země jednoznačnou jedničkou. Na trhu úložišť bohatství, jehož velikost se odhaduje na 8,15 bilionu USD, má 34% podíl. WealthInsight však odhaduje, že do roku 2020 by Švýcaři o své prvenství mohli přijít. Objem hotovosti, akcií, dluhopisů a dalších aktiv pod správou tamních bank by do té doby mohl klesnout pod 2 biliony USD, zatímco rozvahy singapurských správců by se mezitím mohly zečtyřnásobit.
Důvod je nasnadě. Série skandálů kolem daňových úniků doprovázená tlakem Evropské unie a Spojených států na prolomení či odkrytí velké části bankovního tajemství pověsti Švýcarska značně uškodily. Větší pozornosti neuniknou ani konta v daňových rájích typu nešťastného Kypru. Navíc se bohatství bude rostoucí měrou tvořit a koncentrovat v Asii. Singapur tak bude přirozeným cílem pro movitou klientelu z Indie, Číny či Indonésie.
„Švýcarský model správy bohatství je pod silným tlakem. Pověst daňových rájů byla v posledních čtyřech letech těžce poškozena a rozvinuté ekonomiky zvyšují dohled na přeshraniční bankovní operace,“ uvádí se ve zprávě WealthInsight.
"Povinnost absolutního mlčení" o klientech je součástí švýcarského práva od roku 1934. Tato tradice, sahající daleko do minulosti, pomáhala Švýcarsku prosperovat, zatímco se okolní země zbídačovaly válkami. Jenže kvůli hospodářskému úpadku, dluhové krizi a prázdným státním pokladnám se pozornost vlád v rozvinutých ekonomikách čím dál víc upírá na ty, kteří se snaží placení daní vyhnout stůj co stůj.
Nejtěžší rány pro Švýcary přišly letos. Otto Bruderer, manažer nejstarší švýcarské banky Wegelin & Co., se u amerického soudu přiznal, že banka umožňovala bohatým americkým klientům vyhýbat se placení daní (1,2 mld. USD) s tím, že je to běžná praxe. Banka byla nakonec uzavřena a o několik týdnů později byly donuceny ke změně struktury další dvě prastaré soukromé finanční instituce: Lombard Odier a Pictet. Po dvou stech letech se vzdaly výsadního postavení a budou fungovat jako běžné banky, i když nemusí publikovat hospodářské výsledky.
Švýcarská vláda už byla nucena souhlasit s tím, že bude poskytovat informace cizím vládám, když půjde o daňové úniky, aby se nedostala na černou listinu OECD. A uvnitř alpské země se kvůli tomu rozhořely velké spory. Někteří bankéři, akademici i politici středu a levice míní, že je nutné se poddat nevyhnutelnému a mlčenlivost vzdát. Pragmatici včetně velkých bank jako (15,04 CHF, 1,21%) a (26,52 CHF, 1,07%) argumentují tím, že nemají na vybranou a přežijí, jen když dají žádané informace a zavřou účty těch, kteří se nebudou chtít úředně odhalit.
Jenže nejistá budoucnost čeká i švýcarské bankovní obry. Zatímco z jedné strany se na ně upírá pozornost veřejnosti a zahraničních vlád, z druhé je plísní akcionáři za platovou politiku. Kritiku vyvolává program zaměstnaneckých akcií , v jehož rámci má být manažerům vydáno 27 milionů nových akcií. Stávajícím akcionářům se nelíbí, že odměňování není navázáno na žádná výkonnostní kritéria a že na něm tratí právě oni kvůli ředicímu efektu. Problémům s platy čelí i Julius Baer Group, na jejíž valné hromadě byl návrh na odměnění managementu v nezávazném hlasování odmítnut dvěma třetinami akcionářů. Pod palbu kritiky se za bonusy dostala i , a to od nadace Ethos, která sdružuje přes 140 penzijních fondů a neziskových organizací.
A tak zatímco švýcarští bankéři bojují na několika frontách najednou, Singapur otevírá svou náruč všem novým milionářům a miliardářům. Největší váhu mají čínští klienti; na celkových aktivech singapurských finančních institucí se podílí víc než z poloviny.
(Zdroje: CNBC, WSJ, ČTK, Economic Times)