je připraven dostát časovému harmonogramu dostavby jaderné elektrárny Temelín, ale za důležitější a přednější považuje zajištění záruk pro ceny elektřiny z ní. Uvedl to šéf strategie Pavel Cyrani.
„Jsme připraveni dostát časovému harmonogramu, ale chceme mít schéma kompenzací a kvalitní kontrakt,“ uvedl Cyrani s tím, že dohoda o vládních kompenzacích pro ceny elektřiny, produkované z nových reaktorů Temelína je důležitější, než časový harmonogram dostavby.
je nyní ve fázi výběru dodavatele na výstavbu dvou dalších reaktorů v Temelíně s kapacitou nejméně 2 tisíce MW. Ve hře po vyloučení Arevy zůstal Westinghouse a česko-ruské konsorcium, vedené Rosatomem. uvedl, že v případě úspěšného vyhovění požadavkům by chtěl kontakt podepsat do konce roku 2013.
Vládní garance pro ceny elektřiny z Temelína by chtěl dojednat tak, aby zajistily ziskovost temelínské elektrárny. Jak tak česká vláda již dříve uvedly, že inspiraci hledají ve Velké Británii, kde taková jednání mezi energetikami a vládou probíhají.
Již v únoru letošního roku Cyrani prohlásil, že Temelín bez záruk cen elektřiny budovat nelze a stát přitom v energetické koncepci řekl, že chce mít zhruba polovinu elektřiny vyráběnou z jádra. „Jenže dnešní nestabilní cenové prostředí elektřiny může odrazovat od takové investice. Stavět jadernou elektrárnu a spoléhat se přitom jen na cenu z trhu je v podstatě nemožné. Proto je pro nás stabilizační prvek důležitý,“ uvedl již v únoru Cyrani.
Změkčení ohledně termínu dostavby Temelína přišlo na sklonku dubna poprvé také z vlády. Elektřina z nových bloků jaderné elektrárny Temelín může být třeba až kolem roku 2030, tedy zhruba o pět let později, než předpokládá současný plán, uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba na konci dubna. Bylo to poprvé, kdy některý z nejvyšších státních představitelů připustil zdržení projektu v období, kdy nízké ceny elektřiny a překotný růst výroby z dotovaných obnovitelných zdrojů zpochybňují jeho ekonomickou návratnost.
Analytici , kteří v dnešní analýze snížili cílovou cenu pro na 618 Kč ze 792 Kč při ponechaném doporučení „koupit“, se věnovali také otázce dostavby Temelína. Podle jejich odhadů potřebuje dostavěný Temelín cenu elektřiny na úrovni 60-65 EUR/MWh, aby byl ziskový. Současná cena se pohybuje kolem 39 EUR/MWh. „Někteří zástupci managementu či vlády hovoří dokonce o potřebě srovnatelnosti s koncovými cenami elektřiny, které jsou kolem 77 EUR/MWh,“ dodali analytici. O relevanci takového propočtu ale nejsou zcela přesvědčeni. „Klesnou-li velkoobchodní ceny elektřiny, vůbec to nemusí znamenat pokles cen koncových pro zákazníky. nadto významnou, zhruba pětinovou, část produkce prodává na zahraničních velkoobchodních trzích,“ dodali.
propočetla, že pokud se rozhodne odložit dostavbu Temelína, mohl by vyplatit dividendu 47 korun na akcii příští rok, 40 Kč/akcie v roce 2015 a 56 Kč/akcie v roce 2016. Dividendový výnos by firma dle analytiků měla být schopna udržet v takovém případě na 7 %, při úvaze rozdělení celkového volného cash flow v podobě dividendy. „Rozhodnutí o odkladu dostavby Temelína je politické a odsouhlasit jej musí česká vláda. Přesto se domníváme, že nemůže ignorovat současné makroekonomické prostředí a klesající ceny elektřiny,“ uvedla s tím, že je přesvědčena, že management nakonec rozhodne o odkladu dostavby temelínského projektu, který by znamenal generování narůstající ztráty. Takové rozhodnutí ale nečekají analytici před 4Q13.
se domnívá, že ceny elektřiny jsou u svého dna, ale impuls k růstu jim chybí. Hranici 38-40 EUR/MWh označuje za neudržitelnou pro naprostou většinu uhelných zdrojů v Evropě. Vývoj kontraktů na německé a dalších burzách dle analytiků dokazuje, že investoři započetli očekávání pokračujícího útlumu ekonomiky napříč roky 2014 až 2016 a oživení až kolem roku 2018.
Za nejvýraznější obavy pro celkově označila podnikání v Bulharsku a Rumunsku. „Albánský problém se jeví po loňské ztrátě 5,8 miliardy korun být vyřešen, ale nejisté je odnětí licence v Bulharsku. Přesto na trhu neočekáváme nejméně letos ztráty. V Rumunsku větrné farmy loni přispěly k EBITDA v rozsahu 2,6 miliardy korun a letos čekáme 4,5 miliardy korun. Pokles dotací ale sníží zisky v příštím roce,“ uvedla .
Podtrženo a sečteno očekává na ročním horizontu 10% růstový potenciál titulu a 7,1% dividendový výnos. Základní scénář počítá s tržbami letos 213,7 mld. Kč, v dalších dvou letech 208 a 205,3 mld. Kč. Na EBITDA úrovni je počítáno s poklesem od 80,7 mld. Kč přes 76,6 mld. Kč k 73,7 mld. Kč. Čistý zisk má klesat z letošních 37,5 mld. Kč přes 34,6 mld. Kč k 31,4 mld. Kč.
(Zdroj: , Bloomberg, UniCredit)