Je domovem tvůrců Skypu, první zemí, která zavedla hlasování přes internet a těší se pověsti technologického pionýra. Největším ekonomickým úspěchem Estonska, této malé východoevropské země, by však mohlo být i to, jak se naučila získávat ropu z břidlic. Tento způsob těžby v Estonsku přímo zaměstnává 6500 osob, což je 1,1 procenta celkové pracovní síly. Na hrubém domácím produktu země se podílí třemi procenty.
Zhruba 60 metrů pod zemí na severovýchodě země, velmi blízko hranic s Ruskem, horníci vrtají díry do šedohnědé stěny vápence. Připravují ho na sérii výbuchů, která uvolní měkkou, hnědou usazenou horninu s ropou. Tato roponosná břidlice se poté sebere a pošle dopravníkem nahoru k válcovému drtiči. Pak se rozdrcená břidlice buď spálí a vyrobí se elektrická energie, nebo se dál zpracovává na kapalné palivo.
Estonsko má 1,3 milionu obyvatel a spotřebu elektrické energie kryje z 90 procent z roponosných břidlic. To z ní dělá zemi nejvíce závislou na roponosných břidlicích na světě. Zájem o těžbu ropy z nekonvenčních zdrojů ale roste celosvětově - Estonsko má s touto těžbou zkušenosti a svoji technologii těžby i produkce paliv stále zlepšuje. Země se proto rozhodla vybočit z průměru a své know-how vyvážet do vzdálených zemí, například do Jordánska či Spojených států.
"Máme v Estonsku téměř 100 let pracovních zkušeností s roponosnou břidlicí. Pokud něco víte, a pokud je zde trh, snažíte se to prodat," řekl agentuře AP člen představenstva státní energetické společnosti Eesti Energia Tarmu Aas. Firma v zemi ovládá téměř veškerou produkci těžby ropy z břidlic a výrobu elektřiny.
Do roku 2016 chce Estonsko začít s masovou výrobou vysoce kvalitní nafty, která bude z ropy z břidlic. Tato technologie by mohla výrazně zvýšit hodnotu této komodity, jedinou otázkou však je, zda světové ceny ropy zůstanou tak vysoko, aby se těžba ropy z břidlic vyplatila.
Podle Aase trh pro ropu z břidlic několik desetiletí téměř neexistoval, protože ropa byla levná. Koncem 90. let minulého století, kdy ceny ropy prudce klesly, se dokonce mluvilo o zakonzervování celého odvětví. Nyní je však ropa relativně drahá a mělo by to tak zůstat i nadále. Estonsku se tak podle něj otevírají nové příležitosti.
Rozhodujícím testem se má stát Jordánsko. Tato země na Blízkém východě plánuje do roku 2017 postavit elektrárnu, která bude vyrábět elektřinu spalováním roponosných břidlic. Později by měla vzniknout i rafinerie na produkci ropných produktů z břidličné ropy. Roponosná břidlice by se pro Jordánsko mohla stát požehnáním, protože země teď musí dovážet až 97 procent ropy a plynu, které spotřebuje. Kvůli tomu má i obrovský obchodní deficit. Zásoby ropy v jordánských břidlicích podle odhadů činí zhruba 34 miliard barelů. Eesti Energia, která v zahraničí vystupuje pod jménem Enefit, pak očekává, že její podnik v Jordánsku, ve kterém vlastní podíl 65 procenta, bude ziskový, pokud se světové ceny ropy udrží nad 60 dolary za barel.
Celosvětově organizace World Energy Council odhaduje zásoby ropy v břidlicích na 4,8 bilionu barelů. To je čtyřnásobek současných známým rezerv ropy. Podle mnohých odborníků jsou dokonce tyto odhady konzervativní, protože se zatím neuskutečnily žádné významnější průzkumy ropy v břidlicích. Značné zásoby by měly mít Čína, Brazílie a Rusko. Zlatým dolem jsou však Spojené státy, které mají na celosvětových zásobách podíl 70 procent.
Enefit má ambice i v USA. V roce 2011 firma získala práva na těžbu ve východním Utahu. Těžit ale zatím nezačala, protože ještě nemá federální, státní a lokální povolení. Těžební zařízení by však chtěla začít stavět v roce 2017 a těžbu zahájit v roce 2020.
Hovory o budoucnosti těžby ropy z břidlic ale děsí ekology. Těžba v Estonsku je náročná na vodu a znečišťuje podzemní vody. Spalování horniny s ropou pak produkuje spoustu oxidu uhličitého, síry a popílku, dokonce více než uhlí.
"Pokud srovnáte různé ropné produkty a různé technologie používané v Evropské unii, pak ropa z břidlic je nejšpinavější," uvedl odborník ze Stockholmského institutu životního prostředí v Tallinnu Valdur Lahtvee. Spalování břidlic je také podle něj neefektivní, protože se využije jen 36 až 38 procent hořlavé organické hmoty. Lahtvee tvrdí, že Estonsko má dostatek biomasy a větru k uspokojení poptávky po energii. Pokud by také EU zvýšila poplatky za emise oxidu uhličitého, mohla by estonská ropa z břidlic skončit.
Tuto skutečnost si uvědomuje i šéf Eesti Energie. Vedení firmy, jejíž příjmy loni činily 868 milionů eur (22,4 miliardy Kč), ale zdůrazňuje, že firma učinila významný pokrok ve snižování emisí, jako je popel nebo síra. Při zachování těžby na současné úrovni má Estonsko zásoby na 50 let.
(Zdroj: AP, čtk, Bloomberg, Reuters)