V roce 1950 měl Detroit téměř dva miliony obyvatel, dnes v něm žije zhruba 700 000 lidí. Víc než třetina těch, co zbyli, žije pod úrovní chudoby. Loni zde federální statistici naměřili nejvyšší velkoměstskou míru kriminality v celých Spojených státech. Teď kdysi slavné centrum amerického automobilového průmyslu, v němž chátrá a zarůstá 40 tisíc opuštěných budov či pozemků, zbankrotovalo.
Podle včera podané žádosti o ochranu před věřiteli má město závazky přesahující 18 mld. USD, což z jeho případu činí největší municipální bankrot v americké historii. Restrukturalizace dluhu pravděpodobně odstartuje měsíce, možná roky právních bitev, rozprodávání aktiv a škrtů v dávkách pro zaměstnance i důchodce, mezi něž patří i 20 tisíc lidí pobírajících penzi od radnice. Držitelé dluhopisů Detroitu se s penzisty začnou prát o majetek, který ještě v rezavém městě zbyl.
Detroit je na velké bankroty zvyklý. i , dvě z nejvýznamnějších společností, které zde od pradávna sídlí, zažádaly o ochranu před věřiteli v roce 2009 a po rychlé restrukturalizaci a státní finanční injekci 80 mld. USD vstaly z popela. Dnes dokonce opět úspěšně podnikají. Jenže jejich domovské město s podobnou velkorysostí federální vlády počítat nemůže, což podle úředníků znamená mnohem větší potíže než klasická firemní insolvence. S bankrotem tak velkých měst a jejich finanční sanací nemají ani ostřílení američtí právníci zkušenosti.
Úpadek města začal v už 70. letech, avšak v poslední dekádě nabral prudký spád. Obyvatelé začali ještě ve větší míře utíkat na předměstí (počet rezidentů klesl o 26 %), státní pomoc byla omezena a dílo zkázy dokonala finanční krize a krach realitního trhu, který těžce zasáhl daňové příjmy. Radnice si musela půjčovat nejen na dlouhodobé závazky typu penzí a zdravotního pojištění pro své zaměstnance, ale i na pokrytí nákladů na běžný provoz.
Nezaměstnanost se od roku 2000 ztrojnásobila a pohybuje se nad dvojnásobkem federálního průměru. Počet vražd na obyvatele vyšplhal na 40leté maximum. Na příjezd policie po zavolání čekají lidé v průměru 58 minut (oproti 11minutovému národnímu průměru). Jen 8,7 % kriminálních případů je vyřešeno, což výrazně zaostává za 30% národním průměrem. Detroit má už 20 let nálepku nejnebezpečnějšího města v Americe.
O bankrotovou ochranu muselo město zažádat poté, co se jeho krizový manažer Kevyn Orr nebyl schopen dohodnout s dostatečným počtem věřitelů na restrukturalizaci municipálních dluhopisů. Konečné rozhodnutí vydal guvernér státu Michigan Rick Snyder. Ten bankrotového právníka Orra, jenž vedl restrukturalizaci Chrysleru, do zvláštní funkce jmenoval v březnu.
Jenže tehdy už bylo pravděpodobně pozdě. Ratingové agentury městu unisono přiřkly hodnocení na stupni „junk“, což mu uzavřelo přístup na kapitálové trhy. Daně už radnice nastavila tak vysoko, že jí legislativa státu neumožňovala další navýšení. Jako kolaterál pro půjčku 340 mil. USD město použilo tři kasina, čímž se ale odstřihlo od 11 mil. USD, které mu z rulet a blackjacku měsíčně proudily do pokladny. Nakonec nemohlo odvést ani příspěvek 40 mil. USD do penzijního fondu.
„Tohle je situace, která nazrávala 60 let. Z finančního úhlu pohledu, upřímně řečeno: Detroit je na mizině,“ uvedl republikán Snyder ve videozáznamu na své webové stránce. Bankrot prý městu umožní „začít znovu, bez dluhového břemene, které nemá šanci plně splatit.“
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)