Od vypuknutí vrcholné fáze globální finanční krize před pěti lety, kdy padla americká investiční banka Lehman Brothers, prošly velké americké a světové investiční banky, které krizí utrpěly nejvíc, zásadní proměnou. Na místa dřívějších gigantů nastoupily lépe řízené společnosti v čele s americkou a britskou . Po následné "velké recesi" se také proti období před krizí změnil poměr sil v globální ekonomice. Zatímco Spojené státy a zejména eurozóna spolu se střední a východní Evropou patřily mezi poražené, z krize vítězně vyšly Asie v čele s Čínou a Jižní Amerika.
Podle globálního indexu vitality, který sestavili ekonomové uruguayského institutu CERES Ignacio Munyo a Ernesto Talvi, si z jednotlivých světových regionů z hlediska produkce, zaměstnanosti a dalších makroekonomických ukazatelů proti roku 2007 polepšila nejvíce Jižní Amerika, dále subsaharská Afrika, rozvojové země Asie a oblast Blízkého východu a severní Afriky. Krize celkově nejhůř zasáhla střední a východní Evropu, jen o něco méně vyspělé země a pohoršily si i Střední Amerika a Mexiko.
V Evropě však zůstaly ostrůvky síly a pozoruhodný byl zvláště případ Polska, které jako jediná země EU nezažila během krize ekonomický pokles. Velmi dobře si vedly i skandinávské země v čele se Švédskem, jejichž výkon kontrastoval s propadem zemí jižní Evropy. Tam globální krize uspíšila těžkou dluhovou krizi v zemích jako Řecko, jehož ekonomika padá letos šestý rok po sobě.
Díky nepřerušenému silnému růstu v Číně a její vysoké poptávce po dovozu krizi v dobré formě přečkaly i ekonomiky velkých vývozců surovin, jako jsou Kanada a Austrálie. Situace se obrací až v poslední době, kdy začala Čína ztrácet dech a cyklus růstu cen komodit zřejmě končí.
Společným jmenovatelem zemí, které překonaly krizi silnější, je podle ekonomů zlepšení konkurenceschopnosti bez výraznějšího zadlužení. Vedle nových ekonomických mocností skupiny BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky, posílily zejména menší ekonomiky jako Singapur, Malajsie, Indonésie, Kolumbie, Peru a Chile. Dluhová krize v eurozóně byla naopak důsledkem hluboké ztráty konkurenceschopnosti okrajových zemí bloku a jejich rozsáhlého zadlužení od vstupu do měnové unie.
Mezi investičními bankami vzešel z krize jako jasný vítěz americká Chase & Co, které se podařilo uřídit akvizici krachujícího konkurenta Bear Stearns z počátku roku 2008. Zatímco před krizí, v roce 2006, figurovala v pořadí investičních bank z hlediska příjmů až na osmém místě, dnes žebříčku dominuje a je největší bankou v USA.
Vedle britské skupiny byla podle Williama Wrighta ze serveru Financial News jediná z velkých světových bank, která proti roku 2006 dokázala zvýšit své příjmy z investičního bankovnictví a aktivit na trzích. Byla také jediná z těch, které koupily za krize jinou banku, jejíž příjmy vzrostly nad úhrn předkrizových příjmů spojených bank.
Dalším vítězem byla bankovní divize , která jako jediná zvýšila svůj hrubý zisk z předkrizové úrovně. Její příjmy i bez nových akvizic vzrostly za pět let od roku 2006 o 40 procent proti růstu o tři procenta u .
V Americe krizi využila k expanzi i kalifornská , která se z regionálního finančního ústavu díky koupi problémové hypoteční banky Wachovia stala hypoteční mocností. Dobře krizí prošla i francouzská , jejíž příjmy a zisk zůstaly zhruba na úrovni roku 2006.
Na obrovské ztráty z hypotečních cenných papírů naopak doplatila propadem příjmů a zisku , která krátce po pádu Lehman Brothers převzala investiční banku Merrill Lynch. Rozsáhlou restrukturalizací a zásadním omezením aktivit prošel někdejší gigant .
Těžký propad zaznamenali dva švýcarští obři a , jejichž příjmy se snížily na zhruba polovinu a obě se ještě vzpamatovávají z hlubokých ztrát. Naopak německá si posílila pozici dominantní evropské investiční banky a její celkové příjmy klesly za pět let do roku 2011 jen o osm procent. Kvůli růstu nákladů a silným odpisům ale ziskovost spadla asi na polovinu.
Hluboký rozdíl mezi vítězi a poraženými bankami dokládá vývoj jejich akcií. Zatímco akcie proti počátku roku 2009 do konce letošního srpna vystoupily na dvojnásobek a získala 30 procent, ztratila třetinu hodnoty a se propadla o 65 procent, doložila grafem webová stránka The Motley Fool.
Období po krachu Lehmanů charakterizovaly vlny akvizic, dalších rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích a propady světových akciových trhů. V USA zkrachovalo od počátku finanční krize celkem 473 bank, což byla největší vlna bankrotů bank od období krize hypotečních spořitelen z přelomu 80. a 90. let.