Aktualizováno Růst HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí dosáhl pouze 0,1 procenta. Jde o zpomalení z 0,3 procenta v předchozím čtvrtletí, výsledek je v souladu s odhady. Těsný růst eurozóna uhájila hlavně zásluhou Německa, rostoucího o 0,3 procenta. Blok platící eurem naopak brzdily Francie s Itálií. Detaily o struktuře HDP předběžná zpráva ještě neobsahuje.
Meziroční vývoj ukazuje, že se pokles HDP eurozóny zpomalil na 0,4 procenta. Ekonomika se tedy ještě nedostala ani na úroveň minulého, dosti slabého roku, její zotavování zůstává pouze pomalé. Zlepšení trendu u meziroční změny také hodně stojí na Německu, které ve třetím kvartále rostlo oproti třetímu čtvrtletí minulého roku o 0,6 procenta. Ještě výraznější byl růst na Slovensku, 0,7 procenta, jemuž se v minulém roce podařilo vyhnout recesi a které zvolna zpomaluje. I přes zpomalení meziročně dál rostou Francie nebo Rakousko a to o 0,2 procenta.
U značného meziročního poklesu dál zůstávají Itálie, Španělsko či Portugalsko. HDP v těchto zemích klesl o 1,9, 1,2, respektive 1,0 procento. I zde ale dochází k pozvolnému obratu trendu. Evropská unie je na tom celkově lépe než její část platící eurem. HDP v EU za třetí čtvrtletí stoupl o 0,2 procenta, meziročně pak o 0,1 procenta. Za rozdílem oproti eurozóně stojí hlavně oživení v Británii, růst HDP však vidíme i u ostatních členů EU neplatících eurem, s výjimkou České republiky.
Data o HDP eurozóny nejsou překvapivá. Ukazují, že oživení pokračuje velmi pomalým tempem. V jádru eurozóny se dál daří Německu, zatímco Francie začala ztrácet. Periferie v zásadě stále pouze snižuje pokles, ale dostává se do bodu, od kdy by měla začít mírně růst. Pro centrální banku nejsou data signálem ke změně přístupu. Pomalost oživení (v kombinaci s propadem inflace) naopak zpětně podporuje její rozhodnutí snížit sazby a více se přiklonit k dalšímu uvolnění politiky.
