Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Teď, když se také účastníme měnových potyček...

Teď, když se také účastníme měnových potyček...

15.11.2013 19:52

Během slovních intervencí ČNB jsem se zde tématu netržního oslabení koruny věnoval několikrát, nebudu se nyní proto opakovat v hlavních tezích. I v souvislosti s minulým článkem bych se rád pověnoval jednomu dosud nezmíněnému „detailu“. Nejdříve ale krátce k nadpisu:

ČNB uvádí, že její současné intervence nepředstavují měnovou válku, „cílem zahájených intervencí na devizovém trhu je kompenzovat nemožnost poklesu měnověpolitických úrokových sazeb do záporných hodnot a současně urychlit prostřednictvím oslabeného měnového kurzu návrat inflace k cíli ČNB. Dosažení uvedeného záměru je jen z části zprostředkováno kanálem čistého vývozu, a dopady oslabeného kurzu do něj tak považujeme za sekundární".

Ono je to vše samozřejmě věcí definice. Já jsem toho názoru, že k tomu, co by se skutečně mohlo nazývat měnovými válkami, nedochází nikde. I ty největší ekonomiky se maximálně dostávají do měnových potyček. Tento výraz používám proto, že na jednu stranu nejde o vyhrocený exportní konflikt, kde by hlavní palebnou sílu zajišťovalo cílené oslabování kurzu. Na stranu druhou se ale minimálně nikdo zlobit nebude, když oslabení kurzu pomůže i exportům. To, že nejde o primární cíl, opakují všichni od USA po Japonsko. A mimochodem ČNB se řadí k těm agresivnějším bojůvkářům, protože ovlivňuje přímo kurz, zatímco jinde jde o nákupy jiných aktiv (mimo SNB).

Nyní k jádru věci. Asi nejpodstatnější informací, kterou ČNB po zahájení intervencí poskytla, je podle mne následující: „I přes mírné zlepšení je česká ekonomika za první pololetí letošního roku stále v minusu a za svými možnostmi (potenciálem) zaostává minimálně o 3–4 %. Navíc ve fázi počínajícího oživení taženého vývozem, který mohl i z těchto příčin začít nepříjemně posilovat kurz a působit proti tomuto – prozatím křehkému – oživení, resp. v deflačním směru. Preventivní zásah byl v této situaci lepší než následné hašení problémů.“ Kurz by asi táhlo nahoru spíše to, že trhy jsou obecně při chuti k riziku, ale jde hlavně o onen odhad produkční mezery. Zmíněný odhad ČNB se může i intuitivně zdát konzervativní, následující tabulka poskytuje alternativu ve formě odhadů od OECD. 
 
OECD table

Z hlediska odhadů současné produkční mezery na tom tedy nejsme nijak růžově. Skutečný produkt se nyní podle nich pohybuje asi 5 % pod potenciálem, což je poměrně dost nevyužitých zdrojů (včetně práce). Mimochodem tak jsme v absurdní situaci, kdy máme pochybně nabraných dluhů jako šafránu a zároveň část zdrojů stojí ladem. To je podobný obrázek napříč vyspělými ekonomikami. Co se týče oné produkční mezery, děláme společnost zemím jako Itálie, či Slovinsko. Tedy zemím, u kterých se slovo krize skloňuje ve všech možných pádech Všimněme si také, že odhad pro masivně stimulující Japonsko ukazuje, že v podstatě žádnou produkční mezeru nemá. U podobně stimulujících Spojených států a UK je ale produkční mezera cca poloviční než u nás. Takže suma sumárum, motivaci pro monetární aktivismus bychom i podle tohoto letmého pohledu mít měli. Otázka je, zda jsme zvolili jeho správnou formu (či zda u nás v současné situaci vůbec taková forma existuje, ale to jsem zpět u předchozích článků na toto téma).

Pro ekonomické fajnšmekry nyní dodám, že v posledních dnech se zejména v USA intenzivně diskutuje o výzkumu hovořícím o tzv. endogenní nabídce (viz i minulý článek). Tedy v podstatě o tom, že výši potenciální nabídky (schopnosti ekonomiky něco produkovat) nyní určuje výše poptávky. Mark Thoma na tuto mechaniku poukazoval již před delší dobou a tyto úvahy se dají shrnout do následujícího grafu. Přerušovaně je v něm to, co můžeme nazvat dlouhodobým (či skutečným) potenciálem ekonomiky. Modře je ona endogenní nabídka/potenciál, tedy nabídka negativně ovlivněná poklesem poptávky (firmy neinvestují a jejich zařízení zastarává, nezaměstnaní lidé zapomínají a neudržují si kontakt s tím, jak postupují technologie v jejich oboru, atd.). Nejníže je pak skutečná produkce, která je dána skutečnou poptávkou (což pravděpodobně uznají všichni, snad mimo oblast Chicaga). 
 
Output gap

Uvedené je v podstatě jen myšlenkovým nástrojem, který říká, že měření produkční mezery během znatelného útlumu poptávky je ještě ošemetnější než jindy. A že budeme spíše chybovat směrem k příliš nízkému odhadu než naopak. Tedy k příliš nízké potenciální produkci, která je ale ve skutečnosti endogenní a s růstem poptávky se bude zvyšovat tak, jak firmy začnou investovat, lidé se doučí, atd. Nevidím důvod, proč by u nás podobný mechanismus alespoň z části nefungoval, takže další argument pro to, „něco“ udělat.

Pro čtenáře, který má ještě zbytek sil, pak závěrečná poznámka. Kroky ČNB samozřejmě budou mít redistribuční efekt. Doufat bychom měli v to, že nakonec půjde o něco více, než o hru s nulovým součtem. Pokud se zrovna nyní nacházíte spolu se mnou na jejím kratším konci a máte proto neodolatelnou touhu vrhnout kamenem, či alespoň slovem, měli by jste alespoň pečlivě zvažovat směr. V celkovém schématu věcí totiž ČNB do značné míry supluje minimálně neschopnost jiných. Třeba těch, kteří měli v dobrých časech šetřit a reformovat tak, aby nyní pomohla i politika fiskální. O jejím oslabení korupcí a s ní provázanými jevy nemluvě. Pokud tedy chceme házet kameny, tak nakonec nejlépe sami na sebe (viz třeba „ČR na cestě ke skandinávskému státu ...“).

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y