Je to už přes deset let, co si americké ozbrojené síly koupily stíhací letouny F-16 z dílen (141,67 USD, -1,58%). Přesto montáž jednoho z nejúspěšnějších nadzvukových letadel moderní historie pokračuje v texaské továrně ve Forth Worth dodnes. Kolem 400 pracovníků závodů dokáže vyrobit až 24 kusů ročně. Stíhačky jdou výlučně na export: do Izraele, Ománu či Iráku.
Postavení F-16tek, které poprvé vzlétly v roce 1974, je v lecčems výjimečné. Skutečnost, že jejich výroba pokračuje jen díky zájmu ze zahraničí, nicméně dokládá sílící trend, v jehož rámci se velké americké zbrojovky snaží přizpůsobit nové realitě spořivého Pentagonu, kterému byla po desetiletí válek v Iráku a Afghánistánu, doprovázenému bobtnáním obranných výdajů, nařízena drastická redukční dieta.
Zbrojní koncerny se zatím se škrty v rozpočtu, které v automatické a plošné formě začaly platit na jaře letošního roku, vyrovnávají dobře. Díky úporným snahám o redukci nákladů, mírnému propouštění, slučování některých provozů a většímu důrazu na dodržování stanovených cen a dodacích termínů ve třetím kvartále vykázaly vesměs vyšší zisky, nezměněné marže a nižší než očekávaný pokles tržeb.
Výkonní ředitelé velké čtyřky výrobců (krom Lockheedu do ní patří (134,25 USD, -0,35%), (91,66 USD, -0,66%) a (112,68 USD, -1,11%) Grumman) se ale shodnou na tom, že výhled do dalších kvartálů zůstává přinejlepším hodně zamlžený. Ministerstvo obrany musí v následujících letech ušetřit 487 mld. USD a pokud nebude změněna legislativa upravující veřejné výdaje, bude muset navrch seškrtat dalších 500 mld. USD. Tváří v tvář obrovské nejistotě, demonstrované opakovaným balancováním na hraně rozpočtového provizoria ze strany Kongresu i Bílého domu a neschopnosti dosáhnout kompromisu, se tak zbrojovky budou stále více orientovat na export. Příkladem jde Lockheed, který letos pro své aktivity v zahraničí vytvořil zvláštní mezinárodní divizi.
Větší důraz na zahraniční trhy klade i konglomerát United (110,86 USD, -0,58%), pod jehož křídla patří i výrobce helikoptér Sikorski. Jeho vlajkový produkt, celosvětově rozšířený vrtulník Black Hawk, je zatím co do tržeb z 15 % závislý na odbytu mimo Spojené státy. Podle managementu by tento podíl měl v následujícím desetiletí vzrůst na dvojnásobek. Mezi velké odběratele se v poslední době zařadil Tchaj-wan a Turecko. Kontrakt s Ankarou, rozložený do 30 let, má přitom hodnotu 1 mld. USD. Sikorski také se svými helikoptérami Seahawk soutěží v tendru pro indické námořnictvo.
Větší exportní orientace je patrná i z výsledků leteckého koncernu , jehož zbrojní divize je sice v porovnání s celkovými tržbami za civilní letadla titěrná, mezi konkurenty typu Lockheed ale patří do první ligy. Zatímco v roce 2004 zahraniční příjmy tvořily 7 % tržeb z prodeje zbrojních technologií, loni už to bylo 33 %. (88,68 USD, -0,53%), největší světový producent raketových technologií, zvýšil podíl exportních příjmů na celkových tržbách z 16 % před deseti lety na současných 26 %.
Ani na zahraničních trzích ale američtí výrobci nemají lehkou pozici. Do utrácení za drahé tanky, stíhačky a rakety se v poslední dobé nehrnou ani jiné vlády, což zčásti souvisí se stagnací cen ropy a zpomalením růstu vojenských rozpočtů v Číně a Indii. Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) loni globální vojenské výdaje po očištění o inflaci klesly meziročně o 0,5 %, čímž přerušily patnáctiletou růstovou šňůru.
Krom zmenšování trhu se v mnoha regionech objevuje stále tvrdší konkurence. Názornou ukázkou byl nedávno skončený turecký tendr na dodávku systému protiraketové obrany, který k překvapení zájemců z USA i Evropy i západních diplomatů vyhrála čínská zbrojovka. V tvrdě nastavené soutěži, v níž také rozhodovala míra technologického transferu, dokázali Číňané nabídnout cenu o miliardu dolarů nižší, než kolik se čekalo. Ze země, která dříve dodávala citlivou technologii jen zemím jako Pákistán či Írán, se najednou stává těžký soupeř, s nímž se budou zavedené zbrojovky potýkat stále častěji.
Podle některých analytiků nebudou americké zbrojní koncerny nikdy schopné kompenzovat pokles domácího odbytu exporty. Pro srovnání, letošní hodnota veškerých vyvezených vojenských technologií z USA by podle vládních statistik měla činit 25 mld. USD. Pentagon bude muset v příštím roce na nákupech ušetřit 50 mld. USD, jestliže stávající sekvestrační legislativa nebude změněna.
Zbrojovky se už na hubenější roky připravují. Lockheed nedávno hlásil, že do dvou let zavře několik továren a zruší čtyři tisíce pracovních míst, tedy asi 3,5 % celkového personálního stavu.
(Zdroje: Reuters, CNBC, WSJ)