Aktualizováno Turecká lira dnes pokračovala v propadu na nové rekordní minimum vůči dolaru a akcie klesly nejníže za 17 měsíců. Může za to korupční skandál, který postavil vládu proti soudní moci. Skandál otřásl veřejností a vyhnal mnoho Turků do ulic, kde došlo k potyčkám s policií a volání po odstoupení vlády.
Ve středu rezignovali tři ministři vlády premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, protože jejich synové byli spolu s desítkou dalších osob zadrženi 17. prosince v rámci vyšetřování korupčních praktik při zadávání veřejných zakázek. Erdoganova vláda tak zřejmě čelí největší krizi za 11 let u moci. Premiér ale zůstává od začátku případu věrný svému tvrzení, že jde o spiknutí proti jeho vládě.
"Stupňující se vyšetřování korupce naznačuje, že politická rizika v Turecku byla podceněna," řekl agentuře Reuters analytik Spiro Sovereign Strategy Nicholas Spiro. Lira je nyní podle něj mimořádně zranitelná navzdory snahám centrální banky o její podporu.
Lira se dnes propadla na nové rekordní minimum 2,1777 za dolar po čtvrtečním oslabení na 2,1410 za dolar. Hlavní akcie klesly o více než čtyři procenta a jsou nejníže od července 2012. Od začátku prosince akcie kvůli skandálu oslabily o 17 procent. Zvyšují se také výnosy desetiletých státních dluhopisů a pojištění tureckého dluhu proti případnému nesplácení stouplo nejvýše za 18 měsíců.
Vývoj kurzu turecké liry vůči dolaru
Na akciovém trhu klesaly hlavně akcie diskontní maloobchodní firmy BIM a Turk Telekom kvůli zprávám místního tisku, že úřady v rámci vyšetřování korupce zmrazily majetek vysokých činitelů obou firem. Podle obchodníků je sice nejisté, zda jsou zprávy z tisku pravdivé, avšak vyvolává to nejistotu na akciovém trhu a zvyšuje tlak na akcie.
Turecká centrální banka v úterý uvedla, že chce nadále chránit liru prostřednictvím devizových aukcí. Naznačila, že chce v aukcích do konce ledna prodat nejméně šest miliard dolarů. Její kroky se však kvůli prohloubení skandálu minuly účinkem.
Turecko patří také mezi rozvíjející se trhy nejvíce ohrožené odlivem peněz kvůli rozhodnutí centrální banky USA (Fed) omezit opatření na podporu ekonomiky. Fed v rámci podpory ekonomického růstu kupuje měsíčně dluhopisy za zhruba 85 miliard USD, od ledna se však rozhodl svůj program snížit v průměru o deset miliard. Z pumpování nových peněz do ekonomiky těžily hlavně rozvíjející se trhy, protože investoři díky novým penězům více investovali do akcií a dluhopisů v rozvíjejících se zemích. Nyní však hrozí, že své investice po kroku Fedu do těchto zemí omezí.
Turecko za vlády Erdogana zažilo prudký ekonomický růst vedený hlavně spotřebou. Výše hrubého domácího produktu na hlavu se za poslední desetiletí v nominálním vyjádření téměř ztrojnásobila. Nízká míra úspor, obrovský deficit bilance běžného účtu a závislost na dodávkách energie ze zahraničí ale činí Turecko vysoce závislé na nestabilním přílivu kapitálu ze zahraničí, upozornila agentura Reuters.
(Zdroj: ČTK, Reuters, Bloomberg, VoA)