Rostoucí počet poskytovatelů půjček ve Spojených státech se snaží z , Twitteru a dalších sociálních sítí vydolovat data k posouzení spolehlivosti či kontrole identity žadatelů o peníze. Trend, který se dostal i do Evropy, vyvolává obavy spotřebitelských svazů a dostal se do zorného pole regulačních orgánů.
Úvěrové firmy, z nichž některé čerpají prostředky u známých specialistů na rizikový kapitál typu Ventures či Accel Partners (jeden z prvních fondů, který investoval do Facebooku), se zajímají o profily zákazníků na nejrůznějších sociálních sítích. Na profesním webu například sledují, jestli zde žadatelé o půjčku uvádí stejné zaměstnání jako ve vyplněných formulářích. Facebookový profil zase může prozradit, jestli a kde dostali žadatelé výpověď. Pozornosti neujdou ani právnické osoby. Negativní ohlasy na serveru na produkty či zákaznický servis mohou podrýt šanci malé firmy na získání úvěru.
Prověřování na sociálních sítích používají hlavně rozjíždějící se poskytovatelé, kteří půjčují menší obnosy. Praktika se podle všeho ale začíná rozšiřovat. Společnost Fair Isaac Corp. (FICO), která sestavuje modely hodnocení úvěrové způsobilosti a jejíž produkty používá drtivá většina sektoru, možnosti zapojení dat ze sociálních sítí zvažuje. „Možná není daleko doba, kdy se jistá sociální média stanou zdrojem predikcí, a my to zkoumáme, ale zatím k tomu nedošlo,“ tvrdí odborník na spotřebitelské úvěry z FICO.
Pionýři v oboru prověřování na sociálních sítích zpravidla půjčují lidem s problémovou splátkovou disciplínou či bez bankovních účtů. Podle nich použití alternativních metod hodnocení žadatelů zvyšuje dostupnost úvěrů, zároveň tyto postupy neporušují zákony. Čím víc informací o sobě lidé dají k dispozici, tím větší šanci na získání půjčky prý mají.
Zástupci spotřebitelů tvrdí do velké míry opak. Pokračování trendu prý zvyšuje pravděpodobnost, že uchazeči o úvěr, včetně malých podniků, budou na základě své internetové přítomnosti nespravedlivě odmítnuti, nebo dostanou neférově vysoké úroky. Federální legislativa prý nejde dostatečně rychle s dobou a neposkytuje žadatelům o úvěry adekvátní ochranu.
Americká úřady se problematikou zabývají a teprve vyhodnocují, jestli bude třeba využívání online dat pro výpočet úvěrového skóre nějak regulovat. Podle platných zákonů musí společnosti referující o úvěrové historii překontrolovat její správnost, pokud si spotřebitel stěžuje na použití nesprávných údajů. Poskytovatelé půjček využívající pro rozhodování sociální sítě ale získané informace verifikovat nemusí, jelikož je na rozdíl od specialistů na úvěrovou historii nemusí sdílet se třetími stranami. „Data, které máme o zákaznících ze sociálních sítí, o nich prozradí víc než data od FICO. Můžete tak učinit úvěrová rozhodnutí ne na základě anonymního skóre, ale díky tomu, co o kom víte,“ tvrdí šéf newyorského internetového start-upu Movencorp, který začal půjčky poskytovat loni v květnu.
Alternativní metody hodnocení platební způsobilosti se dostaly i do střední Evropy. Německá společnost Kreditech poskytuje mikroúvěry v Polsku, Rusku, Španělsku i Česku. Při posuzování žadatelů pracuje se sociálními sítěmi, cookies, údaji z prohlížeče a s daty ze smartphonů. Od zahájení činnosti v roce 2012 jejím systémem prošlo 250 tisíc žádostí, z nichž zhruba pětina byla akceptována. Průměrná výše půjčky činí 121 euro.
„Zájemce o úvěr, který si třeba u Amazonu nedávno koupil knihu „Jak z dluhů ven,“ udává plat 3000 euro v bance, kde se ale se svým chytrým mobilem nikdy nezdržoval, a každý den se přihlašuje na internet s partou štamgastů z hospody, určitě odmítneme,“ tvrdí zakladatel Kreditechu Sebastian Diemer.
(Zdroje: WSJ, Die Zeit)