Ukrajina má v současnosti dostatek rezerv, aby byla schopna splatit své závazky vůči věřitelům, řekl guvernér centrální banky Stepan Kubiv. Premiér Arsenij Jaceňuk dodal, že Ukrajina doufá v brzkou pomoc od MMF, jehož mise by měla dorazit na Ukrajinu již příští týden.
Kubiv současně oznámil, že ukrajinská centrální banka zavedla limit na výběr hotovosti z účtů u bank v cizích měnách. Maximální denní částka výběru byla stanovena na 15 tisíc hřiven (cca 30 tisíc Kč).
Jaceňuk prohlásil, že Ukrajina je odhodlána splnit podmínky MMF potřebné k zajištění pomoci. Kyjev v posledních dnech odhadl své potřeby zahraniční pomoci v letošním a příštím roce na 35 miliard dolarů, tedy téměř 700 miliard korun.
Ukrajinská měna dnes ráno posilovala ze svého rekordního minima díky snaze nové vlády vyjednat pomoc s MMF. Hřivna stoupla až pod 10 za dolar, když ve čtvrtek se naopak propadla na nové rekordní minimum 11,6 hřivny za dolar. Od počátku roku hřivna oslabila vůči dolaru o téměř 30 procent.
Ukrajinská centrální banka kvůli klesajícím devizovým rezervám opustila ve středu řízený kurz měny a nahradila jej kurzem plovoucím. Banka předtím udržovala řízený kurz v určitém denním rozpětí, ten ale musela podporovat nákladnými intervencemi. Kubiv tento týden řekl, že devizové rezervy Ukrajiny se snížily na 15 miliard USD ze 17,8 miliardy USD na počátku měsíce.
Ukrajinský parlament dnes vyzval Rusko, aby nepodkopávalo územní celistvost Ukrajiny. Poslanci také požádali Radu bezpečnosti OSN, aby se kvůli aktuálním ukrajinským problémům sešla k jednání. Mezitím šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který zároveň převzal i prezidentské pravomoci, svolal na dnešek kvůli vyhrocené situaci na Krymu krizové zasedání bezpečnostní rady státu.
Ukrajinský parlament chce, aby Moskva "zastavila kroky, které vykazují znaky podkopávání státní suverenity a územní celistvosti". Parlament rovněž vyzval Moskvu, aby "odmítla podporu separatismu na Ukrajině". Reakce poslanců souvisí s akcemi proruských ozbrojenců, kteří v noci na dnešek zablokovali dvojici mezinárodních letišť na Krymu. Spekulovalo se také, že by za operací mohly být jednotky ruského námořnictva, které má v Sevastopolu pronajatou základnu pro svou černomořskou flotilu. Flotila ale zapojení do těchto operací popřela.
Poslanci chtějí, aby o problematickém vývoji v zemi jednala Rada bezpečnosti OSN. Schůzka by se měla odehrát s odkazem na dohodu z roku 1993, ve které se mocnosti zavázaly zaručit územní celistvost Ukrajiny.
Padesátka neidentifikovaných ozbrojenců, která se v noci na dnešek zmocnila mezinárodního letiště v Simferopolu, správním středisku autonomního Krymu, již vzdušný přístav opustila. Ale v okolí letiště hlídkují lidé v maskovacích uniformách, neprůstřelných vestách a s automatickými zbraněmi v rukou. Ráno ruští ozbrojenci obsadili také vojenské letiště u Sevastopolu. Úřadující ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov tyto akce označil za ozbrojenou invazi a okupaci.
"Mysleli si, že tu vysadili ukrajinské parašutisty. Když se přesvědčili, že nic takového se nestalo, omluvili se a vzdálili se," řekl o incidentu na simferopolském letišti jeho mluvčí Igor Stratilati rozhlasové stanici Echo Moskvy a ujistil, že letiště pracuje normálně.
Dříve agentura Interfax uvedla, že simferopolské letiště se ocitlo v rukou ozbrojenců v uniformách bez rozpoznávacích znaků. Podle svědků prý měli stejnou výzbroj a výstroj jako proruské komando, které ve čtvrtek ráno v Simferopolu ovládlo místní parlament.
Ráno podle Interfaxu ruští ozbrojenci obsadili také vojenské letiště Belbek u Sevastopolu, kde má Rusko pronajatu námořní základnu. Podle zdrojů agentury mají tuto muži zabránit příletu blíže neupřesněných bojovníků.
Obě akce vzápětí odsoudil úřadující ukrajinský ministr vnitra Avakov. "To, co se děje, považuji za ozbrojenou invazi a okupaci, která je v rozporu se všemi mezinárodními smlouvami a normami," napsal Avakov na svém profilu na . Incidenty nazval také přímou provokací na území suverénního státu, zatím ale podle něj nedošlo k žádným střetům.
Krymský parlament ve čtvrtek vyhlásil referendum "o posílení autonomie" Krymu, sesadil dosavadní krymskou vládu a schválil nový kabinet v čele s proruským aktivistou, který odmítá nový režim v Kyjevě a nadále uznává za ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, sesazeného parlamentem. Janukovyč podle moskevského rozhlasu již přiletěl do Rostova na Donu, kde má uspořádat tiskovou konferenci.
Kvůli situaci na Krymu stoupá napětí ve vztazích mezi Moskvou a Kyjevem, kde parlament ve čtvrtek drtivou většinou hlasů vyslovil důvěru nové vládě.
Viceprezident Biden podle Bílého domu v telefonickém rozhovoru s premiérem Jaceňukem uvítal vznik nové ukrajinské vlády a ujistil, že USA "plně podporují" podniknutí nezbytných kroků k ozdravení ukrajinské ekonomiky, občanskému usmíření, respektování mezinárodních závazků a úsilí o dobré vztahy se sousedními státy.
Rakousko na žádost nové ukrajinské vlády zmrazilo bankovní účty 18 nejmenovaným Ukrajincům, kteří jsou podezřelí z porušování lidských práv během demonstrací a z korupce, oznámilo rakouské ministerstvo zahraničí. Majetek zhruba dvacítky ukrajinských činitelů zablokovalo také Švýcarsko.
(Zdroj: čtk, Reuters, Interfax, APA, AFP)