Ukrajina se náhle ocitla v bodě demokratického přelomu. Poté, co bývalý prezident Viktor Janukovyč vyvolal velké krveprolití, řada jeho poslanců přeběhla k opozici, která tak získala výraznou většinu. Ať už z tohoto vývoje vzejde jakákoliv vláda, bude muset jednat rychle a rozhodně – a získat značnou mezinárodní podporu –, aby upevnila svou moc a přebudovala ekonomiku země, jež prochází krizí.
Ukrajina trpí třemi velkými hospodářskými problémy. Za prvé jsou její zahraniční platby neudržitelné. Deficit běžného účtu země dosáhl v loňském roce odhadovaných 8,3% HDP, přičemž rezervy v zahraniční měně se rychle vyčerpávají a vystačily by na něco málo přes dvouměsíční dovoz. Za druhé jsou neudržitelné také veřejné finance, neboť rozpočtový schodek dosahuje téměř 8% HDP a výnosy z vládních dluhopisů strmě stoupají. A za třetí zaznamenala ekonomika od poloviny roku 2012 pět čtvrtletí recese.
Tyto problémy odrážejí Janukovyčovu hospodářskou politiku, která měla jediný cíl: obohatit jeho samotného, jeho rodinu a hrstku jeho kamarádů. V uplynulých čtyřech letech zažila Ukrajina bezpříkladné zpronevěry páchané jejími vládci – majetek Janukovyčovy rodiny dosáhl podle odhadů hodnoty 12 miliard dolarů. Také zde bude nová vláda potřebovat mezinárodní pomoc, má-li získat zpět alespoň část této kořisti.
Po Janukovyčově odstavení z cesty by mělo vydírání ukrajinských firem oficiálními činiteli skončit, což umožní zotavení ekonomiky. V posledním čtvrtletí roku 2013 se HDP Ukrajiny skutečně zvýšilo o 3,3%, poněvadž protesty dusily Janukovyčův „jánabráchismus“. Přesto se může a musí podniknout velmi rychle řada kroků, poněvadž Ukrajině docházejí peníze.
Především je zapotřebí, aby nová parlamentní většina jmenovala novou vládu, což umožní odstartovat čerstvou ekonomickou agendu. Kromě toho by měl být jmenován nový guvernér centrální banky, jehož prvním úkolem bude zavedení plovoucího směnného kurzu. To povede k výrazné devalvaci, možná o 10%, čímž skončí současný útok na hřivnu, eliminuje se deficit běžného účtu a umožní se snížení extrémně vysokých úrokových sazeb na Ukrajině. Výsledkem bude stimulace investic.
Po jmenování vlády by měl Mezinárodní měnový fond vyslat na Ukrajinu misi. Ta by mohla do dvou týdnů uzavřít s novou administrativou dohodu o novém programu finanční stabilizace. MMF pracuje rychle a koncem března by mohl zaslat první velkou úhradu.
MMF by mohl půjčit Ukrajině 10-12 miliard dolarů na jednoletý stabilizační program, přičemž Evropská unie by mohla spolufinancovat pohotovostní program MMF částkou 3-5 miliard dolarů ze svého fondu platebních bilancí. Pouze z těchto dvou zdrojů by se dala pokrýt velká část z 35 miliard dolarů vnějšího financování, které by země podle úřadujícího ministra financí Jurije Kolobova mohla v příštích dvou letech potřebovat. Půjčky MMF mají navíc nižší úrokovou sazbu a delší splatnost než ruské půjčky, na které spoléhala Janukovyčova vláda (a jež pravděpodobně nebudou pokračovat).
Podmínky, na jejichž splnění váže MMF své půjčky, mohou Ukrajině pomoci zvrátit Janukovyčovu zkorumpovanou politiku. Za prvé a především bude Ukrajina muset výrazně snížit svůj rozpočtový schodek, čehož by se vzhledem k vysokým daňovým příjmům mělo dosáhnout prostřednictvím výdajových škrtů a zmrazení. Velké dotace průmyslu – například uhelného – nejsou ničím jiným než dárky rozdávanými Janukovyčovým stoupencům a měly by se okamžitě zrušit. Také ceny plynu by se měly liberalizovat, aby se zastavilo korupční obohacování se v důsledku regulační svévole. Pomoc by měli dostávat chudí spotřebitelé, nikoliv bohatí výrobci.
Stejně tak bude MMF trvat na opětovném zavedení soutěžních tendrů. Od roku 2010 se přehledný systém veřejných zakázek zastavil, neboť Janukovyč jednoduše přiděloval státní zakázky přátelům a přívržencům za dvojnásobek tržní ceny. Rovněž prodej státních podniků věrným stoupencům – obvykle za minimální cenu – musí samozřejmě skončit.
Dalším zdrojem korupce je zpětné proplácení daně z přidané hodnoty exportérům, za což si vysocí berní úředníci účtují provizi. Ukončení této praxe by stimulovalo export.
Kromě toho by měla Ukrajina znovu zavést zjednodušený daňový zákon pro malé podniky, který Janukovyč zrušil. Tato změna vedla k ukončení činnosti dvou milionů drobných firem; mnohé z nich by se daly znovu oživit, kdyby daňové procedury nebyly nadále tak restriktivní.
Ukrajina také potřebuje spolupracovat s EU. Nová vláda může do týdne splnit podmínky EU pro podpis dávno uzavřené asociační dohody a tato otázka by měla být na pořadu jednání březnového summitu EU-Ukrajina. Parlament již vypsal termín nových voleb a bývalá premiérka Julija Tymošenková byla propuštěna z vězení. Jedinou zbývající podmínku EU – přijetí legislativy reformující prokuraturu – lze rychle splnit.
Asociační dohoda EU-Ukrajina přinese Ukrajině obrovský užitek. Představuje rozsáhlý reformní program pro ukrajinský státní aparát včetně policejních složek. Šedesát státních agentur z různých států EU již uzavřelo se svými ukrajinskými protějšky dohody o nezbytných reformách.
Asociační dohoda obsahuje také projekt Hluboká a všeobecná oblast volného obchodu, jenž otevře obrovský evropský trh ukrajinským exportérům – a tím přiláká na Ukrajinu více přímých zahraničních investic. Zároveň pomůže zabezpečit zemi proti možným obchodním sankcím Ruska.
Zde bude hrát významnou roli také diplomacie. Spojené státy a EU musí přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby s novými ukrajinskými představiteli dospěl k dohodě, místo aby realizoval svou hrozbu uvalení sankcí. V nejlepším zájmu obou zemí není rostoucí bilaterální napětí, nýbrž mírové soužití.
Anders Aslund je vysoce postaveným členem Petersonova institutu mezinárodní ekonomie a bývalým ekonomickým poradcem ukrajinské vlády.
Copyright: Project Syndicate, 2014.