V posledních měsících omezily výrobu elektřiny ze zemního plynu německé firmy , , rakouský Verbund, francouzský GDP Suez či britská . Společnost zbrusu novou paroplynovou elektrárnu v Počeradech jen otestovala, poté ji ale vypnula. Plány na podobnou elektrárnu v Mělníce firma raději odložila. Důvod je zřejmý, za současných podmínek je výroba elektřiny z plynu prodělečná. Naopak produkce elektřiny z uhlí stoupá, ačkoli jde o podstatně špinavější způsob vzhledem k dopadům na životní prostředí. Ty to informace se opakují v téměř každém textu o elektroenergetice z poslední doby. Nicméně, málokdy se setkáte s konkrétním vyčíslením. K výpočtu je potřeba znát ceny vstupů, tj. ceny uhlí a plynu, jejich výhřevnost a potřebu emisních povolenek.
Tab. 1: Parametry variabilních nákladů na výrobu ceny elektřiny
Zdroj: Bloomberg
Z těchto informací již můžeme spočítat mezní náklady výroby elektřiny a tzv. dark/spark spread, který vyjadřuje rozdíl mezi tržní cenou elektřiny a mezními náklady na její výrobu (dark spread v případě výroby z uhlí, spark v případě plynu). V druhé tabulce jsou tyto parametry spočítány a uvedeny pro různé časové horizonty, tj. forwardové kontrakty na budoucí dodávky.
Tab. 2: Mezní náklady výroby a dark/spark spread
Výpočet: autor
Obr: 1: Vývoj dark/spark spreadu v čase
Zdroj: autor
Z výsledků je zřejmé, proč energetické společnosti odstavují plynové elektrárny. Současné ceny elektřiny totiž nepokryjí ani variabilní náklady. Má-li firma ve výrobním mixu tepelné elektrárny spalující uhlí i zemní plyn, je evidentní, čemu dá přednost.
Každý zdroj energie má svá pro a proti. Slabinou zemního plynu v Evropě je závislost řady zemí na dodávkách z Ruska a neochota k těžbě břidlicového plynu, nevýhodou uhlí je ekologická zátěž, jaderná energie má řadu odpůrců obávajících se bezpečnostního rizika, atd. Při nestabilitě dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů, je vhodné mít v celkovém výrobním mixu soustavy rychle použitelné konvenční zdroje a těmi jsou právě plynové elektrárny. Jenže aby se je vyplatilo používat, musely by ceny elektřiny být zhruba o 40 procent vyšší, než jsou dnes.