Na Ukrajině pokračuje vyšetřování katastrofy letu malajsijských aerolinek, jejichž stroj byl (velmi pravděpodobně) sestřelen minulý týden. Záchranáři našli do nedělního večera na místě pádu letadla již 251 těl obětí nehody. Vyšetřování však blokují ruští separatisté, kteří nechtějí umožnit expertům OBSE plný vstup do oblasti, kde se katastrofa odehrála. Vyšetřovatelé OBSE navíc uvedli, že na místě dochází k rabování, místo katastrofy není zajištěno a tudíž se snižují šance objasnění pravých příčin pádu letadla.
Západ v souvislosti se sestřelením letadla začíná uvažovat o novém (již třetím) kole hospodářských sankcí, který by měly přinutit prezidenta Putina, aby odkryl karty a přestal na Ukrajině intervenovat. Putin však pro agenturu RIA prohlásil, že nikdo by neměl zneužívat pádu letadla k vlastním politickým účelům. Ruský prezident také řekl, že kdyby boje na východě Ukrajiny již dříve utichly, k této katastrofě by nikdy nedošlo. Paradoxem zůstává, že 777 byl, dle zatím dostupných zpráv, sestřelen zbraňovým systémem (Buk-M1), který Moskva dodala separatistům, aby je podpořila.
Dnes ráno v tiskovém prohlášení ukrajinský premiér uvedl, že nemá pochyb, že malajsijské letadlo bylo sestřeleno.
Geopolitické riziko v regionu se zvyšuje s tím, jak separatisté stále brání vstupu komisařů OBSE na místo neštěstí. V nizozemských médiích se objevily informace, že země požaduje vyslání speciálního komanda OSN na Ukrajinu, které by zajistilo oblast neštěstí a zabezpečilo objektivní vyšetření příčin pádu letadla.
V důsledku leteckého neštěstí dochází k dalšímu zhoršování vztahů mezi Západem a Ruskem. USA tlačí své evropské partnery k přijetí dalšího kola ekonomických sankcí namířených proti Ruské federaci. Evropské země byly v minulosti zdrženlivé při schvalování sankcí proti Rusku, protože se obávaly o vlastní ekonomické zájmy. Nyní je však situace odlišná a letecké neštěstí by mohlo Evropu sjednotit a utvrdit ve společném postupu.
Analytici již ve svých zprávách pracují s možností dalšího vyostření konfliktu a snaží se najít hlavní ekonomické kanály, kterými by se mohla krize rozšířit i do dalších zemí EU. Jako hlavní riziko pak spatřují vysokou závislost evropských zemí na ruském plynu. Úvahy o využití (ceny) plynu k (geo)politickým účelům nejsou nikterak překvapivé, Moskva už od počátku krize na Ukrajině používá cenu této strategické suroviny k oslabení pozice Kyjeva. Následujíc graf zachycuje procentní závislost jednotlivých zemí EU na dodávkách plynu z Ruska. Česká republika, společně se Slovenskem, patří k vysoce zranitelným zemím, které by mohlo (po)zastavení dodávek postihnout.
Zdroj: Business Insider, , RIA