Aktualizováno Při nedělním referendu na Krymu se pro spojení tohoto ukrajinského poloostrova s Ruskem vyslovilo 96,6 procenta hlasujících. Oznámil to dnes ráno v Simferopolu šéf volební komise Michail Malyšev. Výsledek nezahrnuje hlasování v největším krymském městě Sevastopolu, které je samostatnou správní jednotkou a hlasuje odděleně. Podle Malyševa se ale celkové výsledky už nebudou výrazně lišit.
Krymský parlament následně vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt.
Podle tiskové služby parlamentu pro rezoluci "O nezávislosti Krymu" hlasovalo 85 ze 100 poslanců. V rezoluci se uvádí, že parlament se "obrací na Ruskou federaci s návrhem přijmout Krymskou republiku do Ruské federace jako nový subjekt se statusem republiky". Obdobnou rezoluci již dříve schválilo město Sevastopol, které má v rámci Krymu formálně zvláštní status.
Podle šéfa parlamentu Vladimira Konstantinova budou jednotky ukrajinské armády dislokované na poloostrově rozpuštěny. Agentura ITAR-TASS oznámila, že přes 500 ukrajinských vojáků už dnes opustilo své ubikace v Sevastopolu a soustředilo se na dočasných shromaždištích vyhrazených městem. Krymské úřady údajně budou zajišťovat jejich životní potřeby příští tři měsíce.
Krymský parlament dnes zároveň schválil změnu svého jména, které má napříště znít "Státní rada Krymské republiky" místo dosavadního Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky. Poslanci zároveň schválili výzvu OSN a všem státům světa s žádostí o uznání.
Ukrajinský státní majetek, který se v době vyhlášení nezávislosti nacházel na území Krymu, přijatá rezoluce prohlašuje za "státní majetek Krymské republiky". Od 30. března má na poloostrově platit moskevský čas.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes navrhlo vytvoření "kompaktní podpůrné skupiny" pro řešení ukrajinské krize. Skupina, jejímž cílem by mělo být i uznání nezávislosti Krymu, by měla pracovat ve složení "přijatelném pro všechny ukrajinské politické síly". Rada bezpečnosti OSN by podle Moskvy měla schválit rezolucí zakotvující ukrajinskou neutralitu.
Krymská města byla podle ruských médií celou noc na nohou, v ulicích manifestovaly davy v povznesené náladě a oslavovaly vidinu návratu do lůna Ruska. Na náměstích vlály ruské, krymské a sovětské vlajky, auta vyzdobená ruskou trikolorou se zapnutými klaksony projížděla ulicemi a lidé hlasitě skandovali "Vracíme se!".
Podle šéfa krymské vlády Sergeje Aksjonova budou oficiální výsledky slavnostně vyhlášeny na mimořádné schůzi krymského parlamentu, která začne v 09:00 SEČ. Bezprostředně poté bude odhlasována oficiální žádost o přistoupení Krymu k Ruské federaci. Ještě dnes má pak podle Aksjonova do Moskvy odletět delegace krymských poslanců, která má s ruskými partnery projednat náležitosti anexe.
"Děkujeme všem občanům Ruska a Krymu, děkujeme vládě Ruské federace a prezidentovi," prohlásil Aksjonov. "Je to naše společné vítězství, je to skutečně historická příležitost, kterou jsme společně dokázali využít," prohlásil krymský premiér.
Jak uvedla agentura Kryminform, mezi městy poloostrova byla vyhlášena neoficiální soutěž o největší účast v hlasování. Vítězem se stal přístav Kerč na východě Krymu, kde se k volebním urnám dostavilo 94,6 procenta občanů s volebním právem. Následovala města Džankoj, Feodosija, Sevastopol a Jalta.
Centrální náměstí Simferopolu bylo prakticky celou noc zaplněné lidmi. Na velkých obrazovkách organizátoři promítali zdravice ruských družebních měst, které shromáždění vítali masovým jásotem. Ruskou hymnu podle agentury Kryminform zpívaly tisíce lidí se slzami v očích. "Zpěv hymnické ruské písně Den vítězství nabyl vpravdě nového významu," napsala krymská tisková agentura.
Spojené státy odmítly referendum o připojení Krymu k Rusku a Bílý dům Moskvě vzkázal, že za intervenci zaplatí cenu v podobě sankcí a zvýšené nestability v oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin poté v telefonátu se svým americkým protějškem Barackem Obamou prohlásil, že referendum bylo v souladu s mezinárodním právem. Spojené státy stejně jako další západní země již dříve označily hlasování za nezákonné.
Bílý dům v prohlášení uvedl, že referendum je v rozporu s ukrajinskou ústavou a mezinárodní společenství neuzná výsledky hlasování, které se konalo pod vojenskou hrozbou ruských jednotek. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho "vojenská intervence a porušení mezinárodního práva bude pro Rusko znamenat zvýšené náklady, nejen kvůli opatřením, která uplatní Spojené státy a naši spojenci, ale i v přímém důsledku destabilizujících akcí samotného Ruska".
Prezident Putin podle prohlášení Kremlu v telefonátu se šéfem Bílého domu označil hlasování za legitimní a prohlásil, že obyvatelé poloostrova vyjádřili v referendu obavy z toho, jak Kyjev selhal v ochraně rusky mluvících lidí před násilím proti nim. Putin prý Obamovi řekl, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by svou pozorovatelskou misi měla kvůli násilí na rusky mluvících lidech rozmístit po celé Ukrajině.
Moskva doprovodila referendum, které Kyjev odmítl jako nelegální, přítomností svých jednotek na poloostrově, kvůli níž chce Západ sáhnout k sankcím. Hovoří se o zákazu vydávání víz pro vedoucí ruské představitele, zmrazení jejich kont i o ekonomických postizích ruských firem. Washington v reakci na referendum podle agentury Reuters oznámil, že nehodlá tolerovat "násilné zabrání území jednoho státu jiným".
(Zdroj: čtk, Reuters, ČT)