Aktualizováno Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov odmítl sankce Západu proti Rusku za anexi Krymu. "Pro vyhlášení sankcí by měly být velice vážné důvody, opravdu velmi vážné. A měly by být podpořeny OSN. Projevená vůle lidu Krymu, jakož i možné přijetí (Krymu) do Ruské federace, se takovým důvodem nejeví," řekl Gorbačov agentuře Interfax. "Jestli dříve byl Krym připojen k Ukrajině podle sovětských zákonů, tedy po stranické linii a bez ohledu na názor lidí, tak nyní se lid rozhodl napravit tuto chybu. To by se mělo uvítat, a ne za to vyhlašovat sankce," usoudil třiaosmdesátiletý Gorbačov, který zpravidla politiku svého nástupce Vladimira Putina ostře kritizuje.
Bývalý prezident Sovětského svazu a držitel Nobelovy ceny míru Michail Gorbačov napsal již minulý týden otevřený dopis komentující současnou situaci na Krymu. Podle Gorbačova je základem současné situace na Ukrajině unáhlený rozpad Sovětského svazu, záměrný rozkol Perestrojky a nedostatky vidí také na straně medií, která by dle jeho názoru, měla přestat „rozdmýchávat napětí a tragický rozkol mezi dvěma bratskými národy.“ "Byl jsem odhodlaný bojovat, všemi politickými prostředky, které jsem měl k dispozici, aby soustátí vydrželo. Chtěl bych zdůraznit – mám na mysli pouze politické prostředky,“ dodal v dopise Gorbačov.
Gorbačov současně poznamenal, že jeho pozice vůči probíhající ukrajinské krizi zůstává nezměněná. „Naším hlavním úkolem zůstává zabránit eskalaci násilí a najít řešení, které by bylo přijatelné pro ruské i ukrajinské občany a zabránilo by vzniku nové studené války,“ píše v dopise „Gorbi“.
V textu též zmiňuje podmínky, za kterých Ukrajina získala (formální) nezávislost na Sovětském svazu. Na sklonku roku 1991 došlo k podpisu dohody, která garantovala suverenitu Bělorusku a Ukrajině. Dohodu podepsali Boris Jelzin za Ruskou federaci, Stanislav Šuškevič za Bělorusko a Leonid Kravčuk za Ukrajinu. V rámci této úmluvy zůstal krymský poloostrov Ukrajině, ačkoliv byl oficiálně prohlášen za ukrajinské území již v roce 1954, kdy jej Nikita Chruščov „daroval“ Ukrajině.
Gorbačov ve svém dopise také apeloval na média, která dle jeho názoru nesmí podněcovat nenávist a násilí. Média by měla napomoci sbližování obyvatel na Krymu a pravdivě informovat o tamní situaci, je přesvědčen Gorbačov.
(Mediální) realita je však zcela opačná. Ruská média zcela převzala kontrolu nad nezávislými informačními prostředky na Krymu. Analogové vysílání všech ukrajinských televizních stanic na Krymu bylo přerušeno a ruské stanice přebraly uvolněné frekvence. Mediální analytici se shodují, že výsledek krymského referenda byl silně ovlivněn mediální masáží, kterou pro-ruská media na krymském poloostrově zajistila. Kromě vojenských a politických prostředků se tak mediální propaganda zařadila jako plnohodnotný nástroj do portfolia prostředků na získání a udržení mocenského vlivu.
(Zdroj: web Michaila Gorbačova, The Telegraph, Interfax, ČTK)