Výsledky britských parlamentních voleb z konce minulého týdnu položily na pomyslný hospodářskopolitický stůl řadu otázek k rozřešení. Rozdělení křesel, Cameronově faktické síle a skotskému vzedmutí jsme se věnovali v první části našeho „Britského speciálu“ (více ZDE). Ve druhé části dostalo prostor zamyšlení nad hrozbou možného Brexitu (více ZDE). V dnešní části se podíváme na hospodářské záměry konzervativců. Společně se tak pokusíme rozklíčovat, proč trhy úspěch Davida Camerona a jeho souputníků vítají…
i) Konzervativci, jakožto dominantní strana poslední vládnoucí koalice, v minulých pěti letech dokázali i přes utlumený hospodářský růst snížit deficit vládních financí vůči velikosti britské ekonomiky (loni činil -5,7 % HDP proti -10 % v roce 2010). Od nastoleného trendu pak nehodlají ustoupit ani nyní. Nadále tak plánují přijetí nezbytných kroků k narovnání schodku veřejných financí. Samozřejmě vystává otázka - jakým způsobem hodlají konzervativci k narovnání schodku veřejných financí dospět? Právě v odpovědi pak můžeme hledat jednu z příčin všeobecného nadšení trhů, které vítězství Cameronovy strany vyvolalo. V první fázi (následující dva roky) má dojít k redukci vládních výdajů o procento, což má v kombinaci s dalšími úsporami pomoci naplnění cíle v podobě vyrovnaného rozpočtu pro roky 2017-2018. Navíc, konzervativci (na rozdíl od labouristů) nehodlají k boji s nehospodárností státu šahat do peněženek občanů skrze vyšší daňovou zátěž. Naopak - od daně mají být osvobozeny veškeré mzdy <12,5 tis. GBP/ročně, směrem vzhůru mají být posunuty hranice pro vyšší dan z příjmu (sazba 40 % má zůstat zachována, hranice se však posune na 50 tis. GBP ze stávajících 42,385 tis. GBP) či platbu dědické daně. Klíčové formy zdanění (spotřební daň, daň z příjmu či sociální pojištění) se pak strana zavázala nezvyšovat. Jinými slovy tak řízení státní kasy bude probíhat skrze redukci výdajové složky a nepovede k vyšším nákladům (daňovým) pro podniky a jednotlivce, což trhy pozitivně kvitují.
ii) Součástí volebního programu konzervativců je i koncept určený na efektivnější regulaci bankovního systému. Jedním z hlavních cílů má být dokončení procesu oddělení investičních odnoží od retailových operací bank, a to do konce roku 2019. Cílem má být zvýšit transparentnost sektoru a ochránit daňové poplatníky před případnými náklady budoucích krizí v podobě finanční podpory ze státní kasy „too big to fail“ finančním institucím. Součástí konceptu je i strukturalizace bankovních bonusů s cílem roztáhnout horizont pro hodnocení do delšího časového úseku. Krok má přispět k odstranění krátkodobého uvažování bankéřů, které může být v rozporu se zájmy klientů. Celkově pak konzervativci hodlají zpřísnit regulatorní dohled řízený Bank of England. Ačkoliv zpřísnění podmínek v bankovním sektoru může trh vnímat lehce negativně, vítězství konzervativců v relativním srovnání s plány labouristů působí přívětivě. Labouristická strana totiž ve svém akčním plánu cíleném na bankovní sektor byla výrazně ostřejší a konkrétnější v krocích na regulaci sektoru. I proto je volební úspěch konzervativců, při zvážení otázky regulace bankovního sektoru, vnímám trhem přívětivěji.
iii) Dalším hospodářským tématem je podoba úvěrových programů. Strana hodlá nadále pokračovat ve schématu „Funding for Lending“, který skrze dodatečné prostředky podněcuje banky k aktivnějšímu úvěrování reálné ekonomiky. Doplnit jej má i program „Help to Grow“ cílící na podporu malých podniků při jejich transformaci ve středně velké entity. Prozatím stále uvolněná měnová politika pak obrázek dostatečného objemu likvidity na mezibankovním trhu dokresluje. Výsledkem by tak měl být (alespoň ve střednědobém horizontu) nadále usnadněný přístup k úvěrovým prostředkům ze strany domácností či firem.
Z reakce posledních dnů je více než patrné, že trhy vítězství konzervativců přijaly vskutku vřele. Dnešní ohlédnutí za vybranými (ekonomickými) body volebního programu pak pomáhají pochopit, proč tomu tak je. Posledním krokem je tak odpovědět na otázku – co čekat od investic do „britských“ aktiv? Na základě prvních tří dílů se nad nimi společně zamyslíme v poslední části Britského speciálu, který na stránkách uveřejníme v průběhu probíhajícího týdne.