Celé se to dalo čekat. Francouzští zemědělci shodili ve městech hromady hnoje, zapálili pneumatiky a zablokovali silnice. Nelíbil se jim totiž pokles cen masa a mléčných výrobků. Během několika dní jim francouzský prezident François Hollande slíbil pomoc ve výši 600 milionů eur. Nedávno také stávkovali taxikáři, kteří v centru Paříže dokonce převraceli auta a vyvolali chaos na letištích. Jejich protesty směřovaly proti rostoucí popularitě služeb společnosti Uber. Dva dny poté už policie zadržela její dva vedoucí představitele.
Může vláda něco dělat s klesajícími cenami masa a mléčných výrobků? Moc ne. Je v zájmu celé země, aby tam nemohly fungovat služby společnosti Uber? Pravděpodobně ne. Po celá desetiletí se ale jedna francouzská vláda za druhou učila základnímu pravidlu přežití: Neodporovat rozzlobenému davu. Možná, že jde o hlavní důvod, proč je Francie tak pomalá s prováděním potřebných reforem. Kritici hovoří o „salámové metodě“ provádění reforem, která není výsledkem boje u volebních uren, ale bojů na ulicích. „Naše politické elity jsou posedlé strachem ze sociálních nepokojů,“ říká sociolog Michel Wieviorka. Výsledkem je, že pokud se objeví hrozba takových nepokojů, vláda často couvne.
Protesty v ulicích jsou ve Francii národní tradicí. Stejně jako řada dalších lidí mé generace jsem i já jednou nešla do školy, abych se mohla zúčastnit protestů. Oficiálně šlo o protesty proti reformám systému vzdělávání, které navrhoval Lionel Jospin. Ve skutečnosti jsme ale provolávali hesla proti něčemu, čemu jsme nerozuměli a protestovali proti návrhům, které jsme ani nečetli. Tato konkrétné demonstrace byla pokojná, jiné ale ne a vláda tak nakonec couvla a někteří ministři rezignovali.
Jestliže se zdá, že Hollande je ohledně reforem velmi opatrný a snaží se vyhovět protestujícím, není divu. Jeho učitelem byl François Mitterrand. Ten v létě 1984 ustoupil demonstracím, kterých se účastnil více než 1 milion lidí, a zrušil zákon, který měl dát místní samosprávě více kontroly nad soukromými školami. Hollande zase upustil od plánu na zavedení nové zelené daně na těžké nákladní vozy poté, co skupina farmářů zaútočila na místa, kde se měly tyto daně vybírat.
Wieviorka se domnívá, že problém částečně spočívá ve velké centralizaci státní moci ve Francii. „Jsme spíše stát než občanská společnost a není tu velký prostor pro vyjednávání.“ Časté protesty ale také odrážejí obecnou nespokojenost a nedůvěru v politické elity. Pokud ovšem nebudou reformy provedeny, vše se může ještě zhoršit. „Je to začarovaný kruh. Politici neprovádějí reformy, protože se bojí protestů. Ale pokud reformy neproběhnou, bude se protestovat stále více,“ míní Wieviorka.
Autorkou je Anne-Sylvaine Chassany.
Zdroj: FT