Evropská unie by měla omezit vyplácení peněz ze strukturálních fondů zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců v osmadvacítce. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére dnes v televizi ZDF řekl, že podporuje tento návrh, s nímž podle něj přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Mezi státy, které nesouhlasí s povinným rozdělováním běženců v EU, patří Česko a Slovensko.
"Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane," řekl de Maiziére. "Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků," dodal.
Ochotu diskutovat o úpravě finančních toků uvnitř EU kvůli situaci kolem běženců dnes naznačil i německý vicekancléř Sigmar Gabriel. "Není možné, aby se všechny země hlásily když se rozdělují peníze, ale nikdo se nepřipojil, když jde o to převzít odpovědnost," řekl novinářům. Podle něj situace s běženci ohrožuje soudržnost EU ještě víc než řešení problémů zadluženého Řecka.
Česko se proti spekulacím o možném omezení přístupu k evropským fondům už dříve ohradilo. "Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měly dostávat méně," prohlásil na počátku září český premiér Bohuslav Sobotka. Zdůraznil, že finanční prostředky jsou přidělovány podle úplně jiných kritérií.
De Maiziére se v rozhovoru vrátil k pondělní schůzce unijních ministrů vnitra, kteří jednali o přerozdělení 120.000 uprchlíků mezi jednotlivé země EU na základě kvót, na řešení se však nedohodli. Podle německého ministra s příslušným plánem Evropské komise souhlasila velká většina států, proti byla "nesolidární menšina".
S rozdělováním běženců na základě povinných kvót dlouhodobě nesouhlasí země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák však v pondělí novinářům řekl, že výhrady mají také Rumunsko, Lotyšsko, Británie i další země. Státy visegrádské skupiny se především obávají, že z přerozdělování žadatelů o azyl mezi unijní země méně zasažené nynější migrační krizí by se v budoucnu mohl stát automaticky spouštěný mechanismus.
De Maiziére v ZDF rovněž podotkl, že pokud bude EU řešit situaci s běženci až v Německu, v Rakousku nebo v Maďarsku, je to příliš pozdě. "Příčiny problémů jsou v krizových oblastech, v Turecku a v Řecku. A to, že Řekové jednoduše posílají běžence dál do střední Evropy, to musí okamžitě přestat. A teprve včera (v pondělí) jsem od řecké přechodné vlády slyšel, že jsou ochotni tento proud uprchlíků zastavit," řekl.
Zdroj: ČTK