Obrovské globální výdaje na zbrojení jsou v podstatě hrou s nulovým součtem. Jinak řečeno, jsou ve svém celku masivním mrháním vzácnými zdroji. A bohužel nejen jimi. Přesto je jaksi bereme jako danou věc, se kterou nejde nic dělat. Tato naše rezignace je obrovský paradox – v oblasti zbrojení (tj. ve snaze aktivně se bránit, či dokonce útočit) jsme totální defétisté!
V grafu je porovnání výdajů na zbrojení z roku 2014 a plánovaných výdajů pro letošní rok. Pozoruhodná je jejich samotná výše a i meziroční pohyb. Naprostým vítězem jsou v tomto ohledu samozřejmě Spojené státy, jejichž rozpočet značně převyšuje 550 miliard dolarů ročně. Ale v tomto roce poněkud polevily. Na druhém místě je stále ambicióznější Čína, která letos svůj rozpočet navršila a ten se tak začíná blížit 200 miliardám dolarů. Náskok Spojených států je přes změny v roce 2015 stále značný, ale nové závody ve zbrojení se rýsují celkem jasně. Třetím největším zbrojařem na světě je Velká Británie, která také letos své výdaje zvýšila. Za ní je v grafu nezahrnuté Rusko, které na obranu/zbrojení vydává necelých 55 miliard dolarů. Boj o druhé a třetí místo je tedy také jasně patrný. Stejně, jako tenze mezi UK a Ruskem.
Zdroj: The Telegraph
Pro trochu perspektivy si uvedená čísla nejdříve porovnejme s měřítkem nezvyklým, ale pro nás oblíbeným – kapitalizací akciových trhů. Pomůže nám s tím hezká mapka od Merilla a Lynche. Kapitalizace amerických akcií se blíží 20 bilionům dolarů. Pohybujeme se tak řádově ve stonásobně vyšších číslech než u výdajů na zbrojení. Čtenář zde může naprosto správně namítnout, že tu míchám hrušky s jablky – hlavně proto, že výdaje na obranu jsou tokem, kapitalizace je zásobou. Snad to ale napravím tím, když úvahu rozšířím o pohyb trhu. Tedy o to, jak moc trh za nějaké období oslabí, či posílí (porovnám tedy změnu se změnou/tokem). Zhruba pak můžeme říci, že každé dva tři procentní body pohybu amerických akciových trhů odpovídají (co se týče tvorby, či zániku akcionářské hodnoty) ročním výdajům USA na zbrojení.
Zdroj: ML, Bloomberg
Pokud se z výše uvedené akcionářské perspektivy podíváme na země, jejichž moc spočívá ještě více ve vojenské síle než v akciových trzích, dostáváme se do jiných rovin než v USA. Například taková Čína i minimálními změnami ve svém vojenském rozpočtu rozhoduje o mnohem větší tvorbě/destrukci bohatství, než značné pohyby jejího akciového trhu. Což vlastně znamená, že veškerá letošní pozornost zaměřená na vlnobití na čínských akciových trzích měla být vlastně věnována něčemu mnohem důležitějšímu. Třeba čínskému budování umělých ostrovů.
má nyní kapitalizaci ve výši cca 680 miliard dolarů, na 343 miliardách dolarů. Takže tato čísla jsou řádově stejná jako ony rozpočty, ale takto přímo jde skutečně jen o srovnání pro zajímavost. Pokud se čtenář brání i srovnávání výdajů na zbrojení s pohybem trhu, lze samozřejmě použít i prostý nominální produkt. Zjistíme, že výdaje na zbrojení v USA jsou zhruba na úrovni produktu zemí jako je Švédsko, Polsko, Nigérie, či Argentina.
Zbrojení, nebo pomoc
Možná, že největší relevanci má srovnání s tím, kolik daná země dává na pomoc jiným. Tyto výdaje shrnuje poslední graf, který je v milionech dolarů, ale pokud jej budeme číst podle našich zvyklostí (tedy jako s desetinou čárkou), můžeme přímo srovnávat s miliardami z grafu prvního:
Zdroj: OECD
Poměr mezi výdaji na zbrojení a na pomoc je tedy tristní. A nic na tom nemění fakt, že v řadě oblastí to nyní bez zbrojení možná nejde a také existuje řada problémů, které se větší finanční pomocí nevyřeší. Pokud zůstaneme u konkrétních čísel, můžeme říci, že Spojené státy zde ve srovnání se zeměmi jako je UK, či Japonsko propadají – jejich výdaje na zbrojení jsou v poměru ku pomoci mimořádně vysoko. Ale to by možná byla nefér úvaha, protože se lze bavit o tom, nakolik se V USA zbrojí i za jiné (a ti tak kvůli tomu možná mohou více pomáhat). Poměrně pozitivně pak vyznívá poměr zbrojení/pomoc u zemí, jak je Německo, ale ani zde jej nelze brát izolovaně.