Ve stínu Fedu jako by tento týden zůstaly problémy Itálie. Eskalující napětí v bankovním sektoru vyvolává mnoho nepříjemných otazníků a trochu nahlodává důvěru ve startující projekt bankovní unie.
Strach z toho, že problémy se špatnými úvěry (přes 200 mld. eur) by mohly nastartovat paniku mezi akcionáři a střadateli, vedl Řím k zavedení záruk za část problémového dluhu a jeho převedení do speciální “konsolidační agentury”. Podle nových bankovních pravidel je přitom státní pomoc bankám v nesnázích zakázána, pokud nenesou nejprve náklady akcionáři, držitelé dluhopisů a eventuálně i velcí vkladatelé. Řím a Brusel ale tvrdí, že o státní pomoc v tomto případě nejde, protože stát záruku za špatné italské úvěry poskytne za tržní ceny…, hraje se tak prý dál podle pravidel. Na stole ovšem leží vtíravá otázka, proč jsou tedy státní záruky vůbec zapotřebí, když je vláda poskytuje na základě tržních podmínek?
Problémy ve finančním sektoru jsou pouze jedním ze symptomů hlubších strukturálních problémů italské ekonomiky. I když růst v eurozóně akceleruje a růstové vyhlídky Evropy vypadají slibně, Itálie stěží dokáže v dobrých časech dosáhnout na růst blížící se 1 %. V posledních osmi letech byla pět let v recesi a HDP na hlavu je nižší než před vstupem do eurozóny. I když se současný premiér Matteo Renzi snaží o strukturální reformy, jejich efekt v ekonomice pravděpodobně nebude jen tak vidět. Třetí největší evropská ekonomika zůstane tak pro euro-klub nadále nepříjemným závažím.
Region
I přes varování ratingových agentur včera zlotý vůči euru vcelku solidně posiloval (asi o půl procenta) a i aukce státních dluhopisů dopadla dobře, protože jim pomáhá, že nejsou předmětem nové bankovní daně. V širším regionu pomohl růst cen ropy rublu, který vůči dolaru posílil více než o procento.
Dnešní den je zejména o zahraničních událostech v čele se zveřejněním růstu amerického HDP. Náš odhad hovoří ve prospěch mírně rychlejšího růstu, než se kterým počítá trh. My přitom rizika vnímáme negativně, což by však regionální měny mohlo paradoxně spíše podpořit. V Česku pozornost přitáhne konference o zavedení eura, na které budou mluvit mj. guvernér ČNB Singer, ministr financí Babiš a premiér Sobotka.
Dluhopisy
Výnosy na krátkém konci výnosové křivky jak v USA, tak v eurozóně pokračují v sestupu, přičemž například dvouletý německý dluhopis již propadl na neuvěřitelných -0,47 %. K býčí náladě na trhu dluhopisů dnes ráno přispěla Bank of Japan, která překvapivě snížila úrokové sazby do záporu (na -0,10 %).
Nicméně k horší náladě evidentně přispěly zakázky na zboží dlouhodobé spotřeby v USA za prosinec, které implikují slabý výsledek HDP za poslední kvartál minulého roku. Ten bude přitom zveřejněn dnes. Náš běžící odhad ukazuje na hodnotu 1,2 % anualizovaného mezikvartálního růstu s modelovou pravděpodobností poklesu na vcelku vysokou úroveň 26 %. Pokud HDP skončí na úrovni 1 %, reakce trhu zřejmě nebude výrazná, číslo na úrovni nuly či dokonce záporné by krátký konec výnosové křivky (zejména té dolarové) poslalo výrazně níže.
Komodity
Cena ropy Brent zažila včera divoký den a vzrostla až k 36 USD/barel. Především díky zmínkám z Ruska o možné dohodě s OPECem na koordinovaném snížení produkce. Z klíčových zemí OPECu (SA a spol.) však podobné komentáře nezaznívají a zdá se tak, že informace o možném pětiprocentním snížení produkce jsou spíše původním plánem Venezuely a ostatních pádem cen ropy nejvíce postižených zemí. Ačkoliv koordinovaný zásah těžařů nelze a priori vyloučit, tak s podobným scénářem stále nepočítáme. Brání mu jednak nejistý postoj Ruska, stále odmítavý postoj Saúdské Arábie a kladnou reakci na podobné návrhy si lze jen těžko představit od na trh se vracejícího Íránu. Stále proto sázíme na to, že z hlediska celkové tržní bilance by měl být přebytek na trhu nejhorší ve druhém čtvrtletí.