V tvém názoru, že by se mělo něco nejprve deformovat a pak lámat, je ten zakopaný pes. Právě skutečnost, že v sutinách je málo dostatečně deformovaných a mnoho přímých kusů by tě měla přivést na jiné myšlenky, přesněji k zájmu o tom, jak ty sloupy byly spojeny a chvíli nad tím popřemýšlet. Návod tu je - stačí se podívat na sloupy vnějšího pláště. Pěkné, masivní profily, radost vozit do sběrných surovin, ale co ty čtyři šrouby, jejichž úhrnný průřez je řádově 10x menší než průřez profilů a ještě navíc umístěné daleko od okrajů průřezů směrem dovnitř? Spoje byly očividně navrženy především pro tlak a jen omezeně pro tah, smyk a ohyb, když se předpokládalo, že celý a vzájemně provázaný tubus budovy zajistí, aby se horizontální zatížení proměňovlo v zatížení především tlakem. Z konstrukce vnějšího pláště lze usoudit, že spoje vnitřního jádra byly obdobné. Z technologického hlediska to dává mnoho smyslu - jednak svařování takových profilů není sranda (jakost, pnutí) a zabere to více času na samotné stavbě, což by vedlo k časové nesynchronizaci s budováním vnějšího pláště. To je můj předpoklad o představě provedení vnitřního jádra a jestli se pletu a svary mezi hlavními sloupy byly, pak určitě ne na celý průřez nosníků. O podlahových nosnících spojující vnitřní jádro s vnějším pláštěm jsem zjistil něco podobného - položené na patky přivařené na jádro i plášť a zajištěné opět jen symbolicky. Z celé stavby mám dojem, že byla dimenzována především na rychlou výstavbu a méně na robustnost, když si pod tím slovem přestavuji schopnost odolávat neočekávaným typům zatížení. Konstrukci hodnotím slovy - pevná, ale když se rozjede směrem dolů, nezastavitelná... Tedy nemohu vyloučit ani potvrdit, že jí někdo dolů pomohl i něčím jiným než letadlem, nemám možnosti to vyšetřit, ale myslím si, že pomáhat ji nebylo potřeba tolik, kolik se někdy traduje, V mých očích k prokázání trhavin je potřeba najít důkazy jiné než pohled na samotný pád. Dodám, že trosky padaly rychleji, tedy nešlo o hroucená volným pádem, jak se také tvrdilo a tvrdí. Konspirátoři, najděte něco relevantního, čeho se dá chopit, a nevařte furt jen z vody.
kadanfm
Nesouhlasím s tím, že trosky padaly rychleji než budova. Na jednom videu je pohled zespoda a je jasně vidět linii hroucení a pohybuje se stejně rychle jako trosky. Na jiném videu trosky padají rychleji, ale jen zpočátku. Za to je na něm vidět jak prudce odlétají od budovy a v prvních vteřinách letí dokonce šikmo nahoru a pak teprve velkým obloukem dolů. Co by mohlo z hlediska oficiální verze vymrštit trosky šikmo vzhůru? Jak už jsem psal, ty sloupy měly dole profil 558x1371 mm. Vezmeme-li v úvahu, že jádro mělo rozměry 27x42 m, tak 8 sloupů mělo cca 11 m (8x1,371 m), což je plná čtvrtina delší strany jádra. To nebyla brčka. Takže, i kdyby spoje povolily, jednotlivé části sloupů by si dost překážely a pád by zpomalily. Trosky padající svisle mohly trefit příčné nosníky a utrhnout je od sloupů. Ale sloupy neměly moc důvodů vybočovat a tím pádem se rozpadat. Tvrzení, že je vybočovaly teplem se prohýbající nosníky je nesmysl, protože většina konstrukce byla studená. Prostě se neshodneme. Když se to vezme celkově, tj. i s pádem budovy WTC7, kde v části jednoho patra hořelo a budova kvůli tomu měla spadnout. Když uvážíme, že letadlo v Pentagonu se nemohlo vypařit a důkazy z kamer není ochota ukázat. Když si uvědomíme, že do 11. září žádná budova s ocelovou konstrukcí vlivem požáru nespadla a najednou hned tři v jednom dnu. Když stíhačky, které běžně v řádu minut zasahují v případě odchylky dopravního letadla od daného směru, v tomto případě přiletěly za hodinu a čtvrt atd atd, tak to pěkně smrdí.
Josef
Při hroucení budovy je vidět především mračno prachu složeného z malých či trochu větších částic a lehčích materiálů. Ty padají pomaleji, protože jejich poměr hmotnosti a povrchu není tak výhodný pro rychlý pád v atmosféře jako u velkých dílů. Když si dáš trošičku námahy a shlédneš vhodná videa, uvidíš, že velké kusy obvodového pláště začnou čelo hroucení předbíhat, když se vyjeví z mračna. Pokud shlédneš alespoň jeden takový velký kus, je tvá teorie o hroucení volným pádem vyvrácena. Pokládám důležitou otázku - proč by se to muselo hroutit volným pádem, když konspirační odstřel zjevně probíhal shora? To je nějaký důkaz? Krom toho jsou tam technické nejasnosti: jak by dokázali zahájit odstřel od pater zásahu letadel a ne někde výše nebo níže - to ti piloti trefili přesně určená patra? Atd. Co se týče sloupů jádra - já nikde, vůbec nikde nepíši, že se houfně poohýbaly a už vůbec ne teplem. Naopak píši to znovu, že jich bylo na mé gusto až mnoho v přímém stavu. Proto jsem zmínil spoje. Ty se zabýváš argumentem tepla. Použiji tvou větu - opravdu se neshodneme, když jeden píše o koze a druhý o voze. Zabývat se rozměry sloupů nemá smysl ze dvou důvodů - 1) Když už porovnáváš průřez, pak je třeba zůstat u jednotek plochy: 27x42=1134 m2 a 0,558x1,371=0,765 m2. Tedy osm sloupů tvoří 8x0,765/1134*100%=0,5% plochy jádra. 2) Jaký objem měla budova a jaká hromádka z ní zůstala, jsme viděli. Tedy zas ta moc si ty sloupy nepřekážely, leda, že by je agenti tajně ukradli. No, já to ale nedávno tady psal, že na stavbě se kradlo...
kadanfm
Jak jsem psal, viděl jsem rychlejší trosky na začátku pádu, pak už to šlo stejnou rychlostí jako linie pádu. Nevysvětlil jsi proč některé trosky byly vymrštěné směrem šikmo nahoru? Samozřejmě, že se to nemuselo hroutit volným pádem, když to bylo odstřeleno shora. Ale pyrotechnici si zvolili rychlost volného pádu. Asi není problém operativně začít s odstřelem tam, kde dopadlo letadlo. Následoval odstřel vršku. U jedné budovy se začal naklánět a vypadalo to, že se převalí přes okraj budovy a spadne vedle ní. V tu chvíli se ale zcela rozpadl. Těch sloupů jsem uvedl 8, protože byly v jedné řadě. Celkem jich bylo 47. A pak tam byly ty výtahy a schody, takže tam bylo docela těsno. Dělají se různé pokusy při projektování např. lodí. Simulují se podmínky na zmenšeném modelu. Nenapadlo někoho zkusit nasimulovat situaci budov WTC na zmenšeném modelu? Ty o ohýbání sloupu teplem nepíšeš, ale oficiální verze z toho vychází.
Josef
Tak ještě poslední odpověď na dobrou noc. Ano, na začátku jsou skoro na všech videích vidět nějaké celistvé trosky, pak se hroucení zrychlí, mračno se zvětší a v drtivé většině záznamů záběry zhatí okolní budovy, protože čelo hroucení už pokleslo do jejich zákrytu. Ovšem dá se najít pár sestřihů z ulic, kde je škvírou mezi budovami vidět spodní fázi. Na nich lze shlédnout, jak si to vnější sloupy fičí dolů jako první a za nimi se dělá klobouk trosek, který svým spodním okrajem také předbíhá čelo. Čelo hroucení připomínající někomu řízenou explozi dle mého názoru tvoří mezipatra padající na principu předávání hybnosti (Newtonovo kyvadlo). Za rychle postupujícím čelem hroucení zůstává vnější plášť, který už nic nedrží k jádru, je porušen a začne se rozpadat (směšné spoje). Je však zahalen prachem a první jeho díly ještě nenabraly dostatečnou rychlost, aby z postupujícího mračna stihly vylétnout. To stihnou až v dolní fázi. Proto ten děj vypadá tolik konspiračně - netypická konstrukce budovy tomu nahrála. Sloupy jádra se nepochybně začaly ohýbat v místě požáru vlivem tepla, suplováním nosnosti za přeťaté sloupy a také vlivem dodatečných sil a ohybových momentů způsobených nerovnoměrnými dilatacemi samotného jádra a mezipater. Vybočením sloupů se rapidně snížila únosnost ve vzpěru a začal pád. Předpokládám, že konstrukce jádra se rozpadala jako zip - vodorovné vazníky se postupně přetrhávaly, jak na ně padaly trosky a zároveň vznikaly volné a dlouhé konce sloupů, které svou nestabilitou a tlakem trosek mezi nimi se rozšklebovaly a jako dlouhé páky pomáhaly troskám roztrhávat další a další vazníky. Ostatně, na některých záběrech je vidět na chvíli zbytek stojícího a značně očesaného jádra, které po chvíli spadne - spodní konce zasažené katastrofou nebyly už provázány a sloupy se dole asi poskládaly nejprve jako paragraf (stále se jednalo o výšku měřenou ve stovkách metrů) a pak se určitě vyvrátily, což už nebylo možno vidět. Tak si to představuji já a páč nedokáži ověřit, zda tomu někdo pomáhal vanilkovým termixem, beru i svou teorii pokorně s rezervou. Na druhou stranu některé argumenty konspirátorů s termixem dokáže ta samá teorie uspokojivě vysvětlit, tedy i jejich teorie beru střízlivě s rezervou. Zvláště, když se mezi sebou hádají, kdo z nich více rozumí fyzice.
kadanfm
PS: zmenšený model je k ničemu. Proč, na to se dá intuitivně vcelku snadno přijít a až triviálně jednoduše matematicky dokázat. Krom toho se tím samým dá alespoň částečně vysvětlit, proč hmyz dokáže unést velká břemena v poměru ke své hmotnosti a jiné. Máš možnost předvést, jak jsi na tom s fyzikou. PSS: na vidu létá nahoru jen nějaký lehký nepořádek. Bylo tam např. plno hliníku na obklady. Asi to trochu foukalo, když to žuchalo na sebe, i proto to nemohlo padat úplně volně.
kadanfm
To nebyl lehký nepořádek. Ten nelétá po balistické dráze. A těch přeťatých sloupů jádra moc nebylo. Spíš se zdeformuje a zlomí hliníkové křídlo než ocelový sloup.
Josef
Jediné, co můžeme popsat s určitou mírou jistoty, jsou některé vnější viditelné projevy pádu, o kterých jsme tu diskutovali. U čehokoliv dalšího (zejména dění v jádře), a bez potřebných vstupních údajů a jejich náročného zpracování, operujeme s jistotou ještě nižší. Bohužel. Nějaký mechanismus rozpadu jádra bez použití náloží si umím představit, ale jestli skutečně to tak být mohlo, opravdu nevím. Po balistických křivkách mohlo létat kde co. Opět bez analýzy obrazu, kterou by se za pomocí srovnávání rozměrů budov, trosek a času, daly hrubě určit parametry křivek letu, a bez analýzy dynamiky okolní atmosféry se pohybujeme v říši spekulací. Ani tak by to nutně nedávalo jistou odpověď na otázku, co ten letový pohyb zapříčinilo. Pochybovat o vyšetřování můžeme, je to zdravé, ale jsou to opravdu jen dohady ničím pořádným nepodložené a často ještě k tomu hloupé.
kadanfm
Ale jo, sdělili jsme si své názory a za 5 let to můžeme zkusit znovu. Třeba budeme vědět víc. Měj se.
Josef
Za 5 let? Spíš tak za 35 let. To už bude 50 let od události a všechny významné osobnosti dneška a plno svědků bude mrtvo. Nějaký televizní dokumentarista se toho třeba chytí. Zaujatost už mu nebude překážet v práci a nechtěná neobjektivnost nebude nikoho iritovat.
kadanfm
Neblázní, to já už tu nebudu. Já jsem v důchodu.
Josef