Nálada v eurozóně (PMI) vystoupala v říjnu na letošní maxima (53,7 bodu). Zlepšila se jak nálada v sektoru služeb, tak především v průmyslu. To je dobré znamení, protože průmysl v třetím kvartále lehce šlápl na brzdu. Teď ale vše nasvědčuje tomu, že konec roku by měl být ve znamení rychlejšího růstu.
Zdravě se vyvíjí jak nové zakázky, tak aktuální výroba a nadále také zaměstnanost - tempo nabírání nových pracovníků. Pomalu se také začínají v průzkumech objevovat lehké inflační tlaky - ceny vstupů rostly nejrychleji za posledních 15 měsíců. To by se ECB teoreticky mohlo líbit, i když to do velké míry pravděpodobně odráží stabilizaci na trhu s ropou a dalšími komoditami.
Celkově by ale čísla měla uvnitř ECB podpořit tábor prosazující pozvolný ústup od měnové expanze - útlum politiky QE od konce března 2017. O dalším osudu QE se rozhodne na prosincovém zasedání ECB a hodně velkou roli budou hrát právě nově příchozí čísla (jako PMI).
Na základě zatím dostupných čísel věříme, že ekonomika eurozóny by měla ve druhém kvartále růst nadále tempem (0,3 % q/q – viz graf výše) a ke konci roku lehce zrychlit na (0,4 % q/q). Celkově za rok 2016 by tak růst v eurozóně měl dosáhnout 1,6 %. To není zas tak daleko od odhadu ECB (1,7 %) a pokud uvidíme do konce roku lehký nárůst jádrové inflace, mohlo by to ECB k postupnému útlumu QE v příštím roce stačit. Střet mezi jestřáby a holubicemi v ECB ale bude ještě napínavý.